Obrana a strategie

Jaromír ZŮNA

Koncepce operací založená na účincích, známá také jako EBO/EBAO, byla vypracována v reakci na průběh vojenských operací v Iráku a Afghánistánu. V současnosti tato koncepce zaniká. Od svého počátku byla koncepce operací založená na účincích předmětem kritické diskuse, především z toho důvodu, že složitý myšlenkový proces, který tato koncepce představovala, nebyl pochopen a byl různě interpretován. Především nešlo o operační koncepci, ale nový systém plánování operací. Rovněž lze uvést, že základ koncepce nebyl tvořen operačním uměním, ale byla myšlenkově založena na společenských vědách. Koncepce také nebyla pojata jako deterministický a technologicky založený systém, ale byla určena k podpoře soudobých vojenských operací, které jsou vedeny mezi civilní populací. Článek řeší některé z hlavních souvislostí, které vedly ke zrušení koncepcí EBO/EBAO.

Vilém KOLÍN

V roce 2010 uplyne šest let od založení Evropské obranné agentury (EDA), jejímž posláním je zlepšovat obranné schopnosti členských států Evropské unie (EU) v oblasti řešení krizí pro plnění úkolů vyplývajících ze Společné bezpečnostní a obranné politiky (CSDP). Článek popisuje Strategický rámec EDA obsahující čtyři základní Strategické dokumenty korespondující s úkoly EDA v oblasti rozvoje obranných schopností, podpory obranného výzkumu a technologií, podpory spolupráce ve vyzbrojování a tvorby Evropského trhu s obranným materiálem (EDEM) za současného posilování Evropské obranné technologické a průmyslové základny (EDTIB). Na pozadí tohoto Strategického rámce článek mapuje nejdůležitější současné projekty EDA a nastiňuje hlavní výzvy, které před EDA v nebližší době stojí.

Petr ZEMAN

Všeobecně rozšířený koncept zpravodajského cyklu bývá většinou považován za banalitu. Ve skutečnosti v sobě skrývá celou řadu teoretických a zejména praktických problémů. Článek nově definuje fáze cyklu, srovnává české a cizí (zejména anglické) názvosloví; pokouší se některé problémy pojmenovat a navrhnout jejich řešení. Významnou kritickou pozornost článek věnuje činnostem, o nichž se málokdy hovoří: definování zadání či úkolu, prvotnímu zpracování surových vstupních informací a konečně některým potížím s předáváním hotových zpravodajských poznatků legitimním uživatelům. Zvažuje nosnost pojmu v prostředí defenzivní zpravodajské činnosti. Závěrem článek potvrzuje užitečnost konceptu zpravodajského cyklu: odráží totiž faktickou dělbu práce uvnitř zpravodajských organizací a umožňuje interní sebereflexi v nich.

Eva DUŘPEKTOVÁ*, Zdeněk KŘÍŽ**

Válka je trvalým rysem mezilidského dění a představuje trvalé téma etických diskusí. Morální úvahy o válce a míru známé jako teorie spravedlivé války mají své kořeny v křesťanské etice a jsou napojeny na pozitivní mezinárodní právo. Tato teorie je dvojnásobně významná - ; slouží jako nástroj pro hodnocení ospravedlnění rozhodnutí státu jít do války a také konkrétního způsobu vedení války. Tuto druhou část teorie spravedlivé války využívá článek jako analytický nástroj k zodpovězení otázky, zda spojenecké vedení války během operace Irácká svoboda v roce 2003 splnilo kritéria spravedlivé války (jus in bello). Dvěma hlavními zásadami teorie jus in bello jsou rozlišování a proporcionalita. Tyto morální kategorie mají za cíl omezit škody a ničení, ke kterým ve válce dochází. Operace Irácká svoboda byla vedena s vědomím významu těchto zásad, protože americká armáda zavedla použití nových zbraňových technologií, především pak přesně naváděných střel, které snižují počet obětí mezi iráckými civilisty.

Jana HONKOVÁ*, Petr SUCHÝ**

Text se zabývá zkoumáním pozice a role odstrašování ve vztazích USA a Ruské federace v období po studené válce. Autoři na základě analýzy relevantních dokumentů docházejí k názoru, že vzájemné odstrašování je a pravděpodobně nadále bude nedílnou součástí rusko-amerických vztahů, byť jeho důležitost ve srovnání s obdobím studené války signifikantně klesla, a bude mít zásadní vliv na další případná jednání o kontrole zbrojení a odzbrojování či debatu o protiraketové obraně.