Obrana a strategie

Miloš BALABÁN, Oldřich KRULÍK, Vladimír KRULÍK, Jan LUDVÍK, Luděk MORAVEC, Antonín RAŠEK, Libor STEJSKAL

Tento článek nabízí systematizovaný pohled na proces identifikace hrozeb a jejich následného zpracování pro účely tvorby strategických dokumentů, předně Bezpečnostní strategie ČR. Záměrem autorů není definovat obsahové aspekty takového dokumentu, ale prezentovat procesní otázky. Klíčem k věrohodné bezpečnostní strategii je totiž přesné a smysluplné nakládání s hrozbami. Autoři kritizují „katalogový“ přístup a považují procesy prioritizace a kategorizace za zásadní pro určování směru politik vycházejících z Bezpečnostní strategie, zvláště v době ekonomické nejistoty. Jedná se o hlavní výstup projektu „Trendy, rizika a scénáře bezpečnostního vývoje ve světě, Evropě a České republice – dopady na bezpečnostní politiku a bezpečnostní systém České republiky“ (TRS /VG20102013009) v roce 2011. [1]

Ondřej URBÁNEK

Publikace Bílé knihy o obraně v průběhu roku 2011 vyvolala nové kolo diskusí o budoucnosti resortu obrany. Zatímco Bílá kniha nabízí normativně pojatý scénář žádoucího vývoje, cílem této práce je nastínit jednu z možných alternativ vývoje v podobě outsourcingu zahraničních vojenských misí. Práce identifikuje základní trendy ovlivňující vývoj v této oblasti, shrnuje obecně předpokládaný scénář prezentovaný Bílou knihou a oproti němu pak staví alternativní scénáře outsourcingu zahraničních vojenských misí vytvářené prostřednictvím metody „what if“. Součástí scénářů jsou i sumáře indikátorů a dopadů jejich potenciální realizace. 

Yehoshua SOCOL, Moshe YANOVSKIY, Michael BRONSHTEIN

Ačkoli je jaderná válka katastrofou, není zdaleka apokalyptická, jak je obecně vnímána. V tomto článku zvažujeme možné scénáře jaderné války v multipolárním jaderném světě a předkládáme argument, že demokratická společnost má dobré šance na vítězství proti totalitním státům vlastnícím jaderné zbraně. Poté se zaměřujeme na dvě odborné otázky prvořadého významu – doktrínu zacílení a civilní obranu. Došli jsme k závěru, že vytrvalý a odhodlaný postoj spolu s vhodně koncipovanou a dobře plánovanou politikou přístupu k agresi je cena, kterou musí být demokratické společnosti ochotny zaplatit, chtějí-li účinně bojovat s agresí na všech úrovních.

Jiří SUCHÁNEK

Článek popisuje vývoj a současný stav radikálního islámu v čínské provincii Sin-ťiang. Čínská vláda považuje islámský radikalismus za vážnou hrozbu, a sice zejména v Sin-ťiangu, který sousedí jak s některými státy Střední Asie, tak i s Pákistánem a Afghánistánem. Cílem tohoto článku je popsat a zhodnotit kořeny a historický vývoj klíčových radikálních skupin, především Islámského hnutí Východního Turkestánu – ETIM. V další části se článek zabývá současnou situací, stejně jako spoluprací mezi ujgurskými radikály a dalšími radikálně islamistickými skupinami, a to především al-Káidou a Tálibánem. Text dospívá k závěru, že současný ujgurský islámský radikalismus nemůže být považován za hlavní bezpečnostní hrozbu pro Sin-ťiang, jelikož aktivity těchto skupin se přesunuly z velké většiny do Pákistánu a mají v současné době spíše podobu propagandistické války. 

Cezar VASILESCU

Příspěvek zkoumá pojem kybernetického útoku jako konceptu pro pochopení moderních konfliktů. Začíná zpracováním koncepčního teoretického rámce a zjištěním, že pokud jde o kybernetické útoky, kybernetickou válku a kybernetickou obranu, neexistují žádné mezinárodně uznávané definice těchto pojmů, a to zejména z důvodu jejich relativní novosti. Druhá část analyzuje počítačovou realitu posledních let, s důrazem na kybernetické útoky nejvíce medializované prostřednictvím mezinárodních sdělovacích prostředků: Estonsko (2007) a Gruzie (2008), přičemž se soustředí na dvě hlavní poučení – jak složité je definovat kybernetickou válku a jak je těžké se proti ní bránit. Zásadní důsledky pro země světa a roli NATO v zajišťování efektivní kolektivní kybernetické obrany jsou analyzovány ve třetí části. Dále je zkoumána potřeba rozvoje strategických dokumentů kybernetické obrany (např. Politika kybernetické obrany NATO, Strategická koncepce NATO). Předložený návrh předpokládá, že bude věnována zvláštní pozornosti vývoji postupů pro jasné rozlišení událostí (kybernetických útoků, kybernetické války, počítačové kriminality a kyberterorismu) a pro provádění operací legitimní národní vojenské / civilní kybernetické obrany.