Obrana a strategie

Oldřich BUREŠ

Tato studie analyzuje limity i další možné oblasti privatizace bezpečnosti v České republice (ČR) v souvislosti se stále rostoucím počtem zde působících soukromých bezpečnostních služeb (SBS). S odkazem na nejnovější zahraniční studie privatizace bezpečnosti a na základě rozhovorů s majiteli a/nebo manažery v ČR působících SBS tato studie ukazuje, že proces privatizace bezpečnosti se neodehrává mimo struktury českého státu, neboť samotná (ne)činnost jeho složek v oblasti zajišťování bezpečnosti je spolu s pochopitelnou snahou SBS o maximalizaci svého zisku skrze nabídku nových, či rozšíření nabídky stávajících služeb, jedním z jeho klíčových determinantů. Nastíněním možných oblastí pokračování i mezních limitů procesu privatizace bezpečnosti v ČR má proto tato studie ambici být podkladem nejen pro akademickou, ale i politickou diskuzi o způsobech zajišťování bezpečnosti občanů ČR v dohledné budoucnosti.

Specifické znaky francouzského přístupu a srovnání s anglosaskými soukromými vojenskými společnostmi

Zdeněk LUDVÍK

Oblast privatizace bezpečnosti a z ní plynoucí existence soukromých vojenských společností je významným konstitutivním prvkem bezpečnosti podílejícím se na charakteru současných mezinárodních vztahů. V případě Francouzské republiky pozorujeme, na rozdíl od anglosaského světa, kde je tento fenomén rozvinut nejsilněji, řadu odlišností, a to v podobě vývojových, tak i funkčních disparit. Stať nahlíží na externalizační procesy v kontextu francouzského chápání a přístupu k legitimitě, legalitě a teritorialitě privatizace bezpečnostních funkcí státu a objasňuje příčiny jejich odlišného vývoje. Přibližuje hlavní oblasti externalizace, definuje typické aktivity francouzských soukromých vojenských společností, zmiňuje se o jejich silných a slabých stránkách a nastiňuje problémy a jejich možná řešení, které před Francouzi leží a jež nebude možné do budoucna ignorovat. Stať se v závěru věnuje nejvýznamnějším francouzským soukromým vojenským společnostem a přináší jejich nejdůležitější charakteristiky.

Výzvy a možnosti

Linda JANKŮ, Petr SUCHÝ

Předkládaný text se věnuje problematice odstrašování terorismu. Jeho cílem je ověřit platnost teze, podle níž je odstrašení teroristických skupin možné, avšak má jistá specifika oproti odstrašování států. Za tím účelem se nejprve zaměřuje na vymezení odstrašovacích hrozeb, které lze vůči teroristickým skupinám směřovat, včetně rozebrání limitujících faktorů jejich uplatnění. V druhé části pak rozebírá otázku, zda je možné strategii odstrašování úspěšně uplatnit ve stejné míře vůči všem typům teroristických skupin. V návaznosti na to vymezuje model jejich členění dle vnímavosti vůči odstrašování hrozbou odvety, a to v závislosti na povaze jimi formulovaných cílů. V české odborné literatuře dosud téma odstrašování terorismu nebylo podrobněji zpracováno, text si proto klade za cíl tuto mezeru částečně zaplnit a poukázat na přínos, jaký může uplatnění strategie odstrašování vůči teroristickým skupinám mít.

Daša ADAŠKOVÁ, Tomáš LUDÍK

Zmluva o všeobecnom zákaze jadrových skúšok (CTBT) patrí v súčasnosti k významným medzinárodným nástrojom globálneho nešírenia jadrových zbraní a odzbrojenia. Jedným z jej pilierov je verifikačný mechanizmus budovaný ako medzinárodný systém detekcie nukleárneho testovania umožňujúci kontrolu záväzkov vyplývajúcich z tejto zmluvy. Napriek relevantnosti zmluvy z hľadiska globálnej bezpečnosti, CTBT nie je v súčasnosti v platnosti. Cieľom príspevku je poukázať na dôležitosť zmluvy CTBT a problematiku jej uvedenia do platnosti nielen z pohľadu medzinárodných vzťahov, ale aj z pohľadu technickej implementácie monitorovacieho systému.

Na cestě k bezpečnostnímu společenství?

Linda PIKNEROVÁ

Cílem předkládaného textu je analyzovat bezpečnostní dimenzi spolupráce uvnitř Jihoafrického rozvojového společenství. Ústředními teoretickými pojmy rámujícími text jsou koncepty bezpečnostního společenství a lidské bezpečnosti. Pro oba je typické, že nacházejí své největší stoupence počátkem 90. let 20. století, čímž do značné míry reagují na změny odehrávající se na mezinárodní scéně. Jihoafrické rozvojové společenství je pak prostřednictvím těchto konceptů analyzováno coby regionální integrační projekt usilující o vybudování bezpečnostního společenství mezi svými členy. Vedle teoretické části je ve stručnosti představena historie bezpečnostní spolupráce na jihu Afriky, její proměny a současná podoba s důrazem na otázku, zda je možné současné SADC považovat za příklad nově se formujícího bezpečnostního společenství.