doi:10.3849/1802-7199

Články

The Risks of Future Defence Capability Development

Andrzej PIĄTKOWSKI

Hlavním účelem rozvoje obranyschopnosti zemí NATO v době po skončení studené války bylo dosažení technologické výhody nad potenciálním nepřítelem. Ačkoli se jedná v zásadě o rozumný přístup, složitost nového vojenského vybavení a náklady na jeho vývoj se stávají problémem jak na strategické, tak na operační úrovni. Vezmeme-li v úvahu všechny potenciální hrozby v blízké budoucnosti, tvrdím, že toto úsilí o maximální technologickou převahu může ve skutečnosti snížit celkovou efektivitu moderních ozbrojených sil. V rámci analýzy této myšlenky jsem se rozhodl popsat a zhodnotit současné trendy ve vývoji výzbroje a na základě zjištění předpokládat dlouhodobý dopad.

15.6.2014 11:15:24 | přečteno 8470x | příspěvků: 0 | Frank | Celý článek
 

Systémová dynamika jako nástroj pro výzkum bezpečnosti

Jakub DRMOLA

Tento článek představuje a vysvětluje základní principy systémové dynamiky jakožto metodologie či analytického rámce pro výzkum v oblasti bezpečnostních a strategických studií. Nabízí tak nástroj, s jehož pomocí lze zachytit a modelovat konflikty, aktéry, hrozby a bezpečnostní koncepty novým způsobem, objevovat nové kauzality a predikovat jejich chování. Přestože se kořeny systémové dynamiky nacházejí ve zcela odlišných oborech, prosadila se v nedávných letech i ve výzkumu bezpečnosti, a to zejména při modelování aktuálních hrozeb. Kromě toho, že tento článek rozebírá klady a zápory této metody a přínáší ji tak do českého prostředí, měl by čtenáři poskytnout i dostatek informací k tomu, aby porozuměl případným zahraničním textům, které systémové dynamiky využívají.

15.6.2014 11:15:33 | přečteno 8695x | příspěvků: 1 | Frank | Celý článek
 

Critical Comments on Current Research Agenda in Cyber Security

Nikola SCHMIDT

Následující článek předkládá alternativní kritický pohled na současný výzkum v oboru kybernetické bezpečnosti. Článek v úvodu kriticky analyzuje současný sekuritizační diskurz používající analogii významných historických událostí vůči událostem dějícím se v kyberprostoru. Autor ve své argumentaci kritizuje takovýto přístup jako nevhodný s tím, že obdobné události nastanou jen velmi nepravděpodobně. Události, které do jisté míry již ovlivnily naše vnímaní – jako například estonské kybernetické útoky – sice způsobily významné škody, nicméně v současnosti by nezpůsobily již téměř nic díky výrazné obměně kritické infrastruktury Estonska. Jiný příklad, Stuxnet, je též sice útok s citelným dopadem, ale s nízkou pravděpodobností opakování v budoucnosti. V důsledku vysoké míry komplexity celé podpůrné operace tohoto útoku je velmi nepravděpodobné, že by mohl vést k tzv. kybernetické světové válce. Budoucnost přinese více komplexní, méně viditelné, kompletně skryté a precizní operace, které přinesou útočníkovi významnou strategickou výhodu vyplývající ze všech charakteristik kyberprostoru, spíše než že by přinesla scénáře kybernetického armageddonu porovnatelného s některými historickými událostmi nebo nukleárními scénáři. Autor v závěru článku navrhuje tři základní směry výzkumu v oboru kybernetické bezpečnosti. Za prvé, výzkum normativních rámců zaměřený na lepší porozumění kybernetických událostí. Za druhé, důkladný výzkum kybernetického prostoru za účelem lépe aplikovatelné konceptualizace. Za třetí, přehodnocení konceptu kybernetické války v duchu konzervativního myšlení v koncept, který bude lépe reflektovat novost kybernetického prostoru.

15.6.2014 11:15:41 | přečteno 9474x | příspěvků: 0 | Frank | Celý článek
 

Jaderná politika Spojených států po konci studené války

Vývoj v kontextu proliferace ZHN

Michal SMETANA

Proliferace zbraní hromadného ničení (ZHN) je často označována za jednu z nejvýznamnějších současných hrozeb pro mezinárodní bezpečnost. Tento článek se pokouší o zmapování procesu, jakým sekuritizace tohoto jevu po konci studené války ovlivnila vývoj americké jaderné politiky. Autor vymezuje systémovou změnu související s rozpadem bipolárního uspořádání světa jako impuls, v důsledku kterého se jaderná politika Spojených států v 90. letech náhle nachází v doktrinálním vakuu a hledá nové opodstatnění své existence. To posléze nachází právě v iniciativách souvisejících s šířením ZHN v regionálním kontextu. Posun od globálního k regionálnímu přístupu v americké zahraniční a bezpečnostní politice a zkušenost války v Perském zálivu jsou označeny za hlavní podněty vedoucí k rozvoji a institucionalizaci řady opatření a iniciativ reagujících na tento fenomén. Autor zde identifikuje počátek řady strategických trendů, které jsou dodnes v oblasti americké jaderné politiky nanejvýš aktuální. Patří mezi ně snaha o kvalitativní vylepšování jaderných zbraní v kontextu změn v mezinárodněbezpečnostním prostředí, protiraketová obrana proti limitovanému útoku ZHN, důraz na flexibilní jaderné plánování a specifická formulace deklaratorní politiky. Důkladné prozkoumání okolností nastolení těchto trendů a jejich integrace do jaderné politiky je tak klíčovým předpokladem pro hlubší porozumění vývoje amerického přístupu k jaderným otázkám v celém období po konci studené války.

15.6.2014 11:15:49 | přečteno 5449x | příspěvků: 0 | Frank | Celý článek
 

The Evolving Nature of the Armed Conflict in South Ossetia

From “Frozen” to “Hot” and Back

Zinaida SHEVCHUK

Tento článek se zabývá konfliktními procesy v jednom z nejnestabilnějších regionů v postsovětském prostoru - Jižní Osetii. Cílem analýzy je přinést podrobnější a explicitní pojednání pro pochopení heterogenní povahy ozbrojeného konfliktu. Studiem vývoje problematických otázek a konfliktních procesů můžeme vysledovat vzorec konfliktního chování. Studie se zaměřuje na posouzení míry, do jaké je etnicita pouze vhodným společným dominujícím tématem pro mobilizaci etnických skupiny v boji o zdroje, území nebo moc. Tato studie odmítá obecný názor, že současný konflikt v Jižní Osetii lze chápat jako „nedokončenou záležitost“ z minulých etnických konfliktů, které byly „zmrazeny“ v komunistickém režimu.

15.6.2014 11:15:59 | přečteno 19071x | příspěvků: 0 | Frank | Celý článek
 

The Security Question in the post-Mubarak Egypt

The Security Void in Sinai

Helena BURGROVÁ

Článek se zabývá otázkou bezpečnostní situace v Egyptě po svržení Mubárakovy vlády v roce 2011. Diskutuje zejména důsledky bezpečnostního vakua na Sinajském poloostrově, které úzce souvisí se selháním egyptských bezpečnostních složek v zajištění bezpečnosti v této oblasti. Pozornost je zaměřena na nárůst násilných útoků proti představitelům bezpečnostních složek a přeshraniční útoky vedené proti izraelským cílům. Pomocí srovnání tří časových úseků – před povstáním v roce 2011; mezi povstáním 2011 a sesazením prezidenta Mursího v roce 2013; a po sesazení Mursího 3. července 2013 – článek mapuje změny v podobě a způsobu násilí. Studie dokládá podstatný nárůst násilností a stupňování džihádistické činnosti po povstání v roce 2011. Sesazení Mursího v červenci 2013 pak dále nejenže vyvolalo další zintenzívnění násilností v oblasti, zároveň se objevily nové způsoby provedení násilných činů jako např. použití sofistikované výzbroje a metod boje (viz sebevražedné atentáty). Tato změna je spojena s rozšířením džihádistické agendy a s větším zapojením militantních skupin do boje proti egyptským ozbrojeným složkám. Článek naznačuje, že jádro bezpečnostní krize je úzce spojeno se zanedbáním a marginalizací sinajského obyvatelstva centrální vládou. Proto, dokud se bude k Sinaji přistupovat pouze skrze striktní bezpečnostní opatření, která neřeší základní potřeby místních obyvatel, tak bezpečnost regionu nemůže být zaručena.

15.6.2014 11:16:07 | přečteno 9546x | příspěvků: 0 | Frank | Celý článek
 

Izraelská konceptualizace hájitelnosti hranice

Čas pro změnu?

Libor KUTĚJ

Příspěvek se zabývá vybranými aspekty utvářejícími podmínky pro hájitelnost hraničních linií Státu Izrael. Jsou naznačeny širší politické a vojenskostrategické souvislosti utvářející izraelský koncept obrany proti vojenským a teroristickým hrozbám přeshraničního charakteru. Zvláštní pozornost je věnována nové regionální bezpečnostní situaci po událostech tzv. arabského jara a jejímu možnému dopadu na zabezpečování izraelské svrchovanosti. Rozhodující otázkou je, zda aktuální neutěšená bezpečnostní situace v arabských státech sousedících s Izraelem může směřovat ke vzniku konvenčního ozbrojeného konfliktu mezi státními aktéry, nebo zda bude Izrael čelit soustředěnému tlaku skupin islámského terorismu působících v příhraničních oblastech. Součástí je přehled doktrinálních principů izraelské obrany a naznačení dopadů rozpočtových omezení na rozvojové programy izraelských ozbrojených sil.

15.6.2014 11:16:18 | přečteno 5955x | příspěvků: 0 | Frank | Celý článek
 
Vytvořeno 15.6.2014 11:15:11 | přečteno 5284x | Frank