Obrana a strategie

Lenka KOVAČOVSKÁ

As the title suggests the article deals with the concept of energy security of the EU member states in respect to their dependency on oil and natural gas supplies from the Russian Federation. The aim of this paper is to explain why are the EU Member States so unwilling to give up their sovereignty in the sphere of energy and why is it so difficult to promote and carry out the Common Energy Policy of the EU in order to increase their energy security. And on the other hand, to show, what progress in the Common Energy Policy has already been achieved, mainly due to the presence of the “Russian threat”. The basic assumption of the paper is, that it is the dependence on foreign energy that influences, to what extent a country is willing to transfer control over its energy policy to the EU level. To be able to confirm or disprove this assumption, partial questions have to be answered: Why is it important to discuss the energy security of the EU? Why are the Russian Federation’s current policies being considered as a threat to energy security of the EU? To what extent do the EU/ its member states depend on the imports of oil and natural gas from Russia? What are the differences in the levels of energy dependency among the member states? Can different levels of energy dependency on Russia influence the attitude of the member states towards the Common Energy Policy of the EU? Why do the conflicts among the member states about securing the energy supplies arise (despite the Common Energy Policy)?

Ľubomír ČECH

V poslednom čase sme svedkami zvýšeného záujmu o africký kontinent. Príspevok na pozadí procesu tvorenia európskej bezpečnostnej a obrannej identity poukazuje na historické väzby a súvislosti oboch kontinentov. Prezentuje genézu vzťahov EÚ - ; Afrika a v stručnej analýze kľúčových dokumentov hlavných inštitúcií EÚ zdôrazňuje snahu dostať vzájomné vzťahy na novú úroveň spoločnej stratégie. Toto úsilie je podmienené úspešným ekonomickým a sociálnym rozvojom Afriky. Preto EÚ v rámci uplatňovania EBOP v jej afrických súvislostiach dala vážnosť takým nástrojom, ako sú prevencia konfliktov, sprostredkovanie, humanitárny zásah a demobilizácia. Spoločne so snahami o udržanie mieru a prevenciu konfliktov sa aktívnejšie zapojila do procesov obnovy po konfliktoch, čím pomáhala zaistiť plynulejší prechod medzi núdzovou pomocou a pomocou pri trvalo udržateľnom rozvoji Afriky.

Tomáš KARÁSEK

Projection of military force is one of the main tools of the European Security and Defence policy, yet, the planned use of force by the European Union is limited and it is appropriate to define ESDP as ‘low security policy’. The article asks whether an EU military intervention in the Middle East is feasible under these conditions. It focuses on the influence of the European Security Strategy on European Security and Defence Policy, reviews the military missions, which the Union has deployed so far, and compares the resulting matrix against the crises looming in the region of Greater Middle East. It concludes that even with its limited capabilities, an EU military action in the area does not have to be ruled out.

Oldřich BUREŠ*, Lenka DUŠKOVÁ**

Článek poskytuje analýzu účasti českých vojáků v operacích OSN na udržení míru. Po stručném vysvětlení termínů a podoby praktické realizace operací OSN na udržení míru se autoři zabývají strategickými, právními a finančními aspekty působení českých jednotek v misích OSN. V úvahu se také bere výcvik a odborná příprava, po které následuje kritická analýza hmotných i nehmotných přínosů, které přináší účast českých vojáků české armádě a České republice. Část textu se věnuje přehledu klíčových slabých stránek a problémů souvisejících s účastí českých vojáků v zahraničních multilaterálních misích. Autory překvapilo zjištění, že doposud byl proveden pouze minimální systematický výzkum analyzující působení Armády ČR v operacích OSN na udržení míru. Článek je tedy považován také za výzvu k dalšímu výzkumu a analýze této významné problematiky.

Vilém KOLÍN

V roce 2007 uplynuly tři roky od založení Evropské obranné agentury (EDA), která má za úkol zlepšit obranné schopnosti členských států Evropské unie (EU) k podpoře Evropské obranné a bezpečnostní politiky (ESDP). Článek mapuje hlavní aktivity EDA ve čtyřech segmentech její působnosti: vytváření Evropského trhu s obranným materiálem a Evropské obranné technologické a průmyslové základny, podpora spolupráce ve vyzbrojování, obranného výzkumu a technologie a rozvoje obranných schopností. Se zaměřením na jednotlivé projekty, které Agentura v rámci svého poslání realizuje, přibližuje článek činnost EDA a vysvětluje, jakou funkci Agentura vykonává v rámci rozvoje evropských obranných schopností.

Lukáš DYČKA

Článek se zabývá změnami přístupu Francouzské republiky k strategii obrany v rámci NATO a ESDP po nástupu Nicolase Sarkozyho do funkce prezidenta. Charakterizuje posun ve vnímání důležitosti transatlantických vztahů ve světle politiky předchozího prezidenta. Analyzuje očekávané trendy ve vývoji zajištění bezpečnosti Francie jako aktéra s globálními ambicemi.

Lukáš VISINGR

V dnešní době se často hovoří o novém nárůstu politické, ekonomické a vojenské moci Ruska a o opětovném dosažení postavení supervelmoci. Tento text se zabývá současnými změnami ve vybavení ozbrojených sil Ruské federace, zejména v souvislosti s probíhající vojenskou reformou, rozpočtem ministerstva obrany a významnými změnami ve vojenské doktríně, taktice a strategii Ruska. Postupně se věnuje všem šesti složkám ruských ozbrojených sil (tedy raketovým, kosmickým, leteckým, pozemním, výsadkovým a námořním silám), popisuje jejich transformace po rozpadu SSSR a zmiňuje se o nejdůležitějších programech modernizace starší techniky a nákupů nové techniky. Stručně se zabývá rovněž neobvyklým ruským přístupem k vývoji a pořizování vojenské techniky. Bez ohledu na některé problémy je „technologická“ část ruské reformy vnímána jako poměrně úspěšná.

Karina MARCZUK

The aim of this article is the presentation of the most modern theory by David J. Kilcullen, devoted to counterinsurgency. The core element of Kilcullen´s theory is establishing the counterinsurgency term. Because of this fact Kilcullen focused on the human and his security. Thus, it is possible to state that the Kilcullen´s thesis is connected with the human security theory. On the other hand, the humankind and the human security idea is concerned by Bernard Kouchner, the present Minister of Foreign Affairs in France. Kouchner was called as "the father of modern interventionism" and his idea of conducting humanitarian intervention was used during the NATO operation in Balkans in the 90s. The author of the article is searching links between the Kilcullen´s and Kouchner´s thesis.