Obrana a strategie

Luděk MORAVEC

This article called “The Afghan Mission: The Other Side of the COIN” brings an evaluation of NATO and the Taliban strategies in contemporary Afghanistan. The strategic choice of both actors is researched using the concept of the “centers of gravity” and confronted with a specific situation on the ground. Furthermore, additional attention is paid to the struggle for hearts and minds and its role in NATO’s strategy. The paper is concluded with the determination of a single center of gravity of the NATO-Taliban confrontation which is offered as the evaluation criterion for further steps to be used in the Afghan war.

Zoltán JOBBÁGY

War as a complex adaptive system indicates that effects can have both systematic and accidental causes. In war there are identifiable cause-and-effect relationships, and phenomena we cannot explain based on analytical rationality. Assumptions regarding military effectiveness are as much permissive as they are deterministic/heuristic. Thus, measures of military effectiveness often reflect the sum of individual aggregates rather than collective characteristics. Whatever the conceptualisation, the ability to learn and adapt expressed as military effectiveness appears an important attribute and refers to a certain gap in operational capabilities over time. In this article the author suggests to examine it on the operational level where military effectiveness can be expressed by the concept of fighting power, as in most cases winning wars comes as a result of winning battles.

Radovan EUGEL

The article analyses the change of the architecture of American ballistic missile system in Europe by Barrack Obama in September 2009. The author argues that this change was partially, but not solely, motivated by the effort to appease the Russian antagonism against this project. This is supported by various arguments for and against the assertion that it was an effort to appease Russia. Thus, the answer should be somewhere in the middle.

Josef KRAUS

Text se zabývá srovnáním strategie státní podpory teroristických organizací Hamás a Hizballáh ze strany Islámské republiky Írán. Je tak činěno rozdělením podpory do pěti oblastí - ; propaganda a politická podpora, řízení teroru, financování, instruktáž a výcvik, dodávky zbraní a vojenské techniky. Hlavním cílem textu je objasnit čtenáři roli Íránu v podpoře dvou vybraných islámských teroristických organizací a předložit rozdíly, které v ní v důsledku historických, ideových, politických i technických skutečností existují. Dochází zde rovněž k představení vzniku, ideologického základu, politických požadavků i hlavního teroristického působení palestinského Hamásu a libanonského Hizballáhu.

Eva TATEROVÁ

Od teroristických útoků z 11. září 2001 byla předložena řada názorů, komentářů a studií, které zkoumaly více či méně do hloubky kořeny nepřátelských postojů vůči Spojeným státům americkým (USA). Termín „antiamerikanismus“ se stal často používaným, avšak jeho skutečná podstata, historický vývoj a význam často zůstávají skryty. Tato studie si klade za cíl analyzovat vznik a vývoj fenoménu antiamerikanismu v regionu Blízkého východu během studené války. Výzkum bude zaměřen na porovnání tohoto jevu ve dvou důležitých státech regionu - ; v Íránu a Saúdské Arábii. Pokud jde o historii posledních několika desetiletí, je Saúdská Arábie obvykle chápána jako jeden z klíčových spojenců USA v oblasti Blízkého východu, společně s Egyptem a Izraelem. Írán byl od islámské revoluce v roce 1979 ve srovnání s ní často prezentován jako smrtelně nebezpečný nepřítel. Pravdou je, že toto jednoduché vysvětlení není uspokojivé. Antagonistické postoje vůči USA lze pozorovat v obou zemích. Také místní antiamerikanismus má poměrně dlouhou historii danou různými faktory. Výzkum bude založen na tvrzení, že paralely mezi negativním vnímání USA v Íránu i Saúdské Arábii lze nalézt i přes odlišné historické pozadí.

Dóra SZIJJ

The hardly-known but regrettably prevalent phenomenon of child soldiery, which can be considered as a new development of modern warfare, might affect approximately 250,000 - ; 300,000 children worldwide. According to the estimates, 40% of our planet’s armed forces or armed groups deploy “child combatants” for different tasks, while the international community is still struggling against this form of the abuse of children. The global nature of child soldiery raises many questions in many fields, because it has deep political, social, economic, military, environmental, ethnic and religious etc. roots and far reaching consequences in the so-called Third World. Moreover, if we focus on the African peacekeeping missions of the European Union, child soldiery might also have indirect impacts on the European community. The aim of this study is to offer a comprehensive approach in connection with child soldiery, and pointing out the links between the post-colonial conflicts and this form of human rights breaches.

Miroslav MAREŠ

Tento článek se zabývá hrozbou iredentismu v České republice převážně ze srovnávací historické perspektivy. Analyzuje současnou situaci a možný budoucí vývoj územních nároků týkajících se České republiky. Definuje pojem iredentismus a jeho rozsah. Popisuje ohrožení iredentismem v České republice v první polovině 20. století. Současné hrozby jsou konceptualizovány (nový rozměr tradiční hrozby s přímým napojením na území České republiky, nový rozměr tradiční hrozby v oblasti regionální bezpečnostního prostředí a nové formy iredentistických hrozeb). Autor dospívá k závěru, že podstata iredentistického ohrožení se změnila - ; ze „silné“ bezpečnostní hrozby na „slabou“ bezpečnostní hrozbu, nicméně v budoucnu se může potenciální riziko některých forem iredentismu oproti dnešku opět zvýšit.