Obrana a strategie

Více o autorovi

Autor:	BARŠA, Pavel, et al.
Název:	Dialog teorií: Filozofická dilemata výzkumu mezinárodních vztahů.
Místo vydání:	Praha
Vydavatel:	Sociologické nakladatelství (SLON)
Rok:	2009
Počet stran:	252
ISBN:	978-80-7419-011-7

Publikace „Dialog teorií“ s podtitulem „Filozofická dilemata výzkumu mezinárodních vztahů”, která se objevila na pultech knihkupců na jaře letošního roku, představuje poměrně zajímavý počin v oblasti teorie mezinárodních vztahů. Prof. Pavel Barša, Ph.D., si společně s dalšími spoluautory stanovil jasný úkol - ukázat, jak se současné hlavní směry výzkumu mezinárodních vztahů vypořádávají s pěti vybranými dilematy společenské vědy.

Pavel Barša, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů, navazuje touto knihou, která vyšla v Sociologickém nakladatelství (SLON), na celou řadu dřívějších monografií. Namátkou lze zmínit např. tyto: „Národní stát a etnický konflikt“ (1999), „Politická teorie multikulturalismu“ (1999), „Západ a islamismus. Střet civilizací nebo dialog kultur?“ (2001), „Hodina impéria. Zdroje současné zahraniční politiky USA“ (2003), „Levice v postrevoluční době. Občanská společnost a nová sociální hnutí v radikální politické teorii 20. století“ (2004) či „Anarchie a řád ve světové politice. Kapitoly z teorie mezinárodních vztahů“ (2008). Při zpracování tohoto příspěvku, který vznikl v rámci projektu Evropská integrace a zájmy České republiky (podporovaného v rámci Národního programu výzkumu II.), se Pavel Barša obklopil zkušenými odborníky na mezinárodní vztahy - Vítem Benešem, Matsem Braunem, Petrem Drulákem, Janem Karlasem, Michalem Kořanem a Ondřejem Slačálkem.

Samotná publikace je rozdělena do dvou částí. V obsáhlejší první části knihy nazvané „Mezi teorií a praxí“ zkoumají autoři pět hlavních výzkumných tradic teorie mezinárodních vztahů - realismus, liberalismus, marxismus, konstruktivismus a postmodernismus, a to s ohledem na klíčová metodologická dilemata společenských věd (rozumění versus vysvětlení, jednání versus struktura, historismus versus objektivismus, pragmatismus versus scientismus a odlišnost versus určitost).

Druhá část knihy, která nese název „Metateoretické reflexe“, pak představuje reflexi diskutovaných dilemat, ovšem již ne z hlediska různých teorií mezinárodních vztahů, ale z filozofického nadhledu. Pozornost je věnována proměně těchto pěti výše zmíněných dilemat z pohledu vědně-filozofického sporu mezi zastánci realismu a antirealismu. Stejně tak objasňuje předpoklady, úskalí (zejména hrozbu nekoherence a problém překladu jednotlivých pojmů různých teorií) a východiska pro kombinaci a syntézu poznatků a konceptů různých myšlenkových směrů a propojování celých teorií.

Autoři se v této práci zabývají zásadními otázkami společenských věd, které si musí nutně klást každý teoretik mezinárodních vztahů či sociální vědec. Z klíčových otázek je potřeba upozornit především na následující. Je možné přistupovat k sociální realitě stejně tak, jak přírodní vědy přistupují k přírodní realitě (vysvětlující přístup), nebo odlišná povaha sociální reality vyžaduje odlišný přístup (rozumějící přístup)? Lze jednání aktérů pochopit z analýzy sociálních struktur, nebo jsou naopak struktury vytvářeny jednáním jednotlivců (jednání versus struktura)? Je společenská věda schopna překračovat sociální realitu a dosahovat objektivního a univerzálně platného poznání, anebo je ukotvena v historické relativitě, v danostech konkrétního místa a času (tedy spor objektivismu a historismu)? Je vědecký diskurz nadřazen laickému diskurzu, tj. diskurzu státníků, žurnalistů, občanů atd. (scientistický přístup), či mezi vědeckým a laickým diskurzem není přetržka, nýbrž kontinuita (pragmatický přístup)? Lze spojovat různé společenskovědní teorie a přístupy, aniž by taková syntéza sklouzla k eklekticismu? Je potřeba zdůrazňovat ty předpoklady, které odlišují jednotlivé myšlenkové proudy, a naopak vylučovat ty, v nichž se překrývá, a to i za cenu nedostatku východisek (odlišnost versus určitost)?

Proč by tato publikace neměla zůstat stranou pozornosti čtenářů? Jednak by mohla být prostředníkem k hlubšímu poznání nejvýznamnějších teorií mezinárodních vztahů. Dialog teorií poskytuje přehled základních myšlenek současných teorií mezinárodních vztahů a neopomíná zmínit aspekty, které souvisí s úlohou státu jako aktéra mezinárodních vztahů a jeho zájmy, s jeho bezpečností. Sociologické nakladatelství ne náhodou zařadilo toto dílo do ediční řady Studijní texty, neboť má jistě ambice stát se vítaným pomocníkem studentek a studentů vysokých škol se zaměřením na společenské vědy.

Kniha by dále měla být užitečným prostředkem k podrobnějšímu studiu přístupů zejména zahraničních představitelů jednotlivých myšlenkových proudů (ať už jde o Waltze, Mearsheimera, Walta, Schwellera, Steina, Moravcsika, Keohana, Wallersteina, Rosenberga, Kratochwila, Wendta, Ashleye, Walkera, Der Deriana či Cambella). K tomu přispívá srozumitelný systém odkazů pod čarou a obsáhlý seznam monografií, který je průběžně zařazen vždy na konci každé z kapitol a celkově obsahuje přes 300 relevantních titulů.

Autoři se navíc neomezují na pouhou charakteristiku různých teorií mezinárodních vztahů - s komparatistickým přístupem a s pomocí pěti dilemat, která slouží jako kritéria pro vzájemné porovnávání teorií a sjednocení obsahu jednotlivých kapitol, se snaží charakterizovat jednotlivé myšlenkové proudy, srovnávat je, ale také se zabývat otázkou slučitelnosti různých teoretických perspektiv. Svým zaměřením, s využitím pěti dilemat, která se objevují napříč společenskovědními obory, by publikace měla být příspěvkem k posílení dialogu mezi jednotlivými teoriemi mezinárodních vztahů, jak o tom koneckonců vypovídá i její název, a k diskusi o těchto otázkách mezi různými společenskovědními obory.