Obrana a strategie

Více o autorovi

Autor:	SMOLÍK, Josef, ŠMÍD, Tomáš a kol.
Název:	Vybrané bezpečnostní hrozby a rizika 21. století.
Místo vydání:	Brno
Vydavatel:	Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity
Rok:	2010
Počet stran:	300
ISBN:	978-80-210-5288-8

Kolektivní monografie Vybrané bezpečnostní hrozby a rizika 21. století, jak již název napovídá, se věnuje otázkám soudobých hrozeb a rizik, které nejsou chápány jako statické a neměnné jevy, ale jako jevy dynamicky se vyvíjející a odrážející společenský vývoj i vědecko-technický rozvoj. V poslední dekádě dvacátého století a první dekádě století jednadvacátého pak tyto fenomény reflektují i proměnu konceptu bezpečnosti a jeho rozšiřování do dalších, v předchozím období ne zcela doceňovaných dimenzí.

Publikace, jež je dílem rozsáhlého autorského týmu, se zabývá několika bezpečnostními hrozbami a riziky, které jsou v současnosti diskutovány a které patrně budou představovat oblast zájmu bezpečnostní komunity i v horizontu dalších let. Většina zde popisovaných témat pochopitelně nepřestavuje pro českého čtenáře naprosté novum, nicméně jak autoři v úvodu uvádí, jedním z impulsů pro vznik této práce byla absence studijní literatury, která by se touto problematikou zabývala, přičemž text vychází z interdisciplinárního uvažování o různých aspektech současné bezpečnosti a snaží se vycházet primárně z poznatků politologie, bezpečnostních studií, mezinárodních vztahů, kriminologie a sociální psychologie. Tým autorů jednotlivých kapitol publikace je dle profesního i odborného zaměření poměrně různorodý, publikace samotná má však jasnou strukturu a je velmi přehledná. Jednotlivé příspěvky se samozřejmě liší jak strukturou, tak kvalitou zpracování, což je následkem skutečnosti, že editorská dvojice poskytla vedle renomovaných autorů prostor i autorům začínajícím. Za klíčové kapitoly lze patrně považovat texty, které se zabývají terminologickými pojmy hrozba a riziko, výzkumem konfliktu, politickým extremismem či terorismem, nicméně i další příspěvky přináší řadu poznatků a relevantních poznatků z celé řady oblastí týkajících se soudobé bezpečnosti.

Pro čtenáře z širší bezpečnostní komunity i studenty bezpečnostních studií budou patrně největší přínos představovat úvodní dvě kapitoly teoretického charakteru. V první z nich se autorská dvojice Miroslav Mareš a Petr Zeman zabývá úvodem do pojetí bezpečnostních hrozeb, kde analyzuje pojmy hrozba a riziko, sekuritizaci, bezpečnostní sektory a hierarchii bezpečnosti. Autoři zde do značné míry akceptují pojetí bezpečnosti vycházející z tzv. kodaňské bezpečností školy a předkládají své názory na relevanci vybraných hrozeb pro analýzu bezpečnosti. Ve druhé kapitole pak Tomáš Šmíd věnuje pozornost teoretickým konceptům výzkumu konfliktu, terminologii, příčinám konfliktu i jeho dynamice. Problematika konfliktu je zde zkoumána v kontextu bezpečnostních a strategických studií a přináší i řadu klasifikačních kritérií ozbrojených a násilných konfliktů z hlediska geografického, kvantitativního, kvalitativního atd.

Další kapitoly se již věnují konkrétním a aktuálně diskutovaným bezpečnostním hrozbám, jako je politický extremismus a jeho potenciál pro ohrožení demokratického systému v případě České republiky (Josef Smolík, Petra Vejvodová), model energetické bezpečnosti v 21. století (Martin Laryš), proliferace zbraní hromadného ničení a jejich nosičů (Lukáš Visinger), terorismus (Miroslav Mareš), staronový fenomén pirátství (Tereza Šafářová) či ohrožení společnosti organizovaným zločinem (Martin Cejp). Čtenář zde však najde i příspěvky, které analyzují koncept nelineárního vedení boje, jenž je jedním z nových trendů v aplikaci vojenské strategie (Martin Bastl), vliv bezpečnostního a politického prostředí na podobu mírových operací OSN a jejich principů (Jana Urbanovská), úmluvu o úplném a všeobecném zákazu chemických zbraní (Jiří Matoušek) či kolektivní chování přerůstající v násilné aktivity, jež při násilných demonstracích představuje hrozbu vnitřní bezpečnosti (Dana Prudíková).

Tato kolektivní monografie sice nepřináší zásadní nové poznatky k problematice bezpečnosti, a jak již bylo zmíněno, ani nemá tuto ambici. Představuje však nepochybně užitečnou studijní literaturu i pedagogickou pomůcku pro řadu oborů zabývajících se bezpečností, ať již spojovanou s vojenstvím či její ekonomickou a sociální dimenzí. Některé ze zde předkládaných názorů mohou vzbudit i polemické reakce, případně podnítit diskuzi v rámci bezpečnostní komunity. Problematičtější bude patrně jiný z potencionálních přínosů publikace, kteří autoři zmiňují v úvodu, a to napravení mediálních zkreslení, jimiž zde zmíněné fenomény trpí. Kritizovaná mediální zkratkovitost nebo dezinterpretace patrně nebude vymýcena tímto autorským a vydavatelským počinem, nicméně každou takovouto snahu o nápravu lze jen ocenit.