doi:10.3849/1802-7199

Články

Hybridní hrozby a vývoj nové operační koncepce NATO

Článek se zabývá aspekty nově vznikajících bezpečnostních výzev, které vojenští experti definují termínem „hybridní hrozby“. Vychází z metod povstaleckého, resp. asymetrického boje a jako „nevlastní dítě“ válek 4. generace představují významnou výzvu pro Alianci, jež přímo souvisí s jejími globálními zájmy. Zkušenosti ze současných operací jsou důkazem, že takový protivník může provádět nepřátelské akce prostřednictvím širokého spektra konvenčních nebo nekonvenčních prostředků, metod a postupů, které jsou úspěšné i vůči technologicky a vojensky vyspělejším silám NATO. Vědomí rozsahu a komplexnosti těchto hrozeb vede představitele Aliance k vypracování zastřešující operační koncepce, tzv. „Military Contribution to Countering Hybrid Threats”, která bude představovat významný přínos v boji proti hybridním hrozbám. Tato koncepce, zatím v návrhu, objasňuje specifické výzvy představované současnými i budoucími hybridními hrozbami a vysvětluje, proč tyto hrozby mohou vyžadovat přizpůsobení strategie, struktury a kapacit NATO na dobu příštích dvaceti let.

15.12.2011 21:10:38 | přečteno 85322x | příspěvků: 729 | antonin.novotny | Celý článek
 

Afghánistán deset let poté...

Článek se zabývá analýzou vnitřní politiky Afghánistánu po roce 2001, hodnotí výsledky, kterých bylo dosaženo při budování státu. Tyto výsledky poté v závěru promítá do možností, jak k Afghánistánu přistupovat v souvislosti s odchodem či omezením zahraničního vojenského kontingentu v zemi. Za jeden z hlavních určujících faktorů vývoje v zemi považuje nadále se prohlubující fragmentaci, rozšíření rozporů mezi afghánskými etniky či jednotlivými klany, které podtrhují odlišné přístupy jednotlivých polních velitelů k budování státu. Tato fragmentace může po odchodu spojeneckých vojsk vést k novému kolu vnitřního ozbrojeného konfliktu. Mezinárodní společenství má přitom limitované prostředky i omezený vliv v zemi, který by tomuto vývoji případně zabránil.

15.12.2011 21:15:01 | přečteno 15252x | příspěvků: 0 | antonin.novotny | Celý článek
 

Transformace německých ozbrojených sil po konci studené války

V červenci 2011 ukončila Spolková republika Německo povinnou základní vojenskou službu. Ukončení povinné vojenské služby je nejvýraznějším krokem probíhající reformy Bundeswehru a pravděpodobně nejzásadnější změnou v historii Bundeswehru vůbec. Současná reforma však není ani zdaleka prvním pokusem o adaptaci Bundeswehru novým podmínkám a novým úkolům. Bundeswehr prochází téměř nepřetržitou transformací od konce studené války. Strategická východiska v různých etapách této transformace jsou předmětem analýzy tohoto článku.

15.12.2011 21:18:26 | přečteno 12146x | příspěvků: 0 | antonin.novotny | Celý článek
 

Evropská část americké protiraketové obrany jako alianční bezpečnostní dilema

Hlavním cílem tohoto článku je poskytnout pevnější teoretické ukotvení četným minulým i současným debatám o různých variantách americké protiraketové obrany v Evropě. Autor tvrdí, že neorealistický koncept aliančního bezpečnostního dilematu představuje nejvhodnější rámec pro české, polské, rumunské a potažmo celoevropské odborné reflexe a politická rozhodnutí ve věci případného přijetí prvků americké, ale i alianční protiraketové obrany. Nedoceněný explanační potenciál konceptu aliančního bezpečnostního dilematu ilustruje text na případu původního Bushova plánu takzvaného třetího pilíře v Polsku a v České republice.

15.12.2011 21:21:58 - aktualizováno 16.12.2011 7:12:40 | přečteno 12737x | příspěvků: 0 | antonin.novotny | Celý článek
 

Predictioneer´s Game: kolektívne násilie v Ekvádore

Text analyzuje kolektívne násilie v Ekvádore z konca septembra 2010. Situácia bola charakterizovaná ako pokus o štátny prevrat (Coup d'état), pričom sa v jeho priebehu eskalovalo násilie medzi nepriateľskými tábormi. Prezident bol napadnutý vzbúrenými jednotkami štátnej polície, ktoré protestovali proti plánovaným škrtom v silových zložkách. Spoločnosť bola ohrozovaná lokálnymi nepokojmi, dočasnými prejavmi anarchie a násilnými stretmi, ktoré viedli k vyhláseniu výnimočného stavu. Na základe empirických dát je následne vytvorený prediktívny model podľa analytického nástroja “Predictioneer’s Game“ definovaný Bruceom Bueno de Mesquita. Predikcia je zameraná na predpoveď stability režimu v kontexte udalostí z 30. septembra 2010.

15.12.2011 21:21:35 | přečteno 17680x | příspěvků: 0 | antonin.novotny | Celý článek
 

Bezpečnostně-rozvojový vztah: typologie, historie a implementace měnícího se paradigmatu

Článek reaguje na současný stav bádání v oblasti bezpečnostně-rozvojového vztahu a pokouší se prozkoumat nepřehledný prostor jeho interpretací a implementací. Analyzuje způsoby, jimiž je interpretován vztah mezi bezpečností a rozvojem, a ukazuje, jak se rozvíjel výklad bezpečnostně-rozvojového vztahu. Text také nabízí empirický materiál umožňující nahlédnout na různorodost dopadů spojení bezpečnosti a rozvoje. Upozorňuje na to, že i když se jedná o širokou a různorodou interdisciplinární debatu, generují se z ní tři obecné postoje. První postoj vychází z předpokladu, že bezpečnost je prerekvizitou rozvoje, druhý postoj z toho, že rozvoj je prerekvizitou bezpečnosti, a třetí stojí na myšlence, že rozvoj jde ruku v ruce s bezpečností. I oblast konceptů se ukazuje jako velmi různorodá. Současné koncepty se liší zejména tím, čí rozvoj a čí bezpečnost berou na vědomí a jakou z daných hodnot (rozvinutost a bezpečí) chápou jako důležitější a jak ji interpretují (co to je „rozvinutost“ a „bezpečí“). Na operační úrovni je zřejmé, že bezpečnostně-rozvojový vztah není jen akademickou a teoretickou úvahou či pózou, nýbrž že má vliv na praxi a dokázal změnit jak národní politiky, tak mezinárodní politiku. Předložený empirický materiál nevypovídá nic o tom, jak je tato změna masivní a kolik aktérů zasáhla, nicméně potvrzuje, že nejde o okrajový fenomén, neboť se týká významných hráčů mezinárodního systému i pravidel upravujících fungování systému.

15.12.2011 21:23:45 | přečteno 3402805x | příspěvků: 2846 | antonin.novotny | Celý článek
 

Komparace využití služeb SVS administrativami George W. Bushe a Baracka Obamy

Tento článek se zabývá fenoménem soukromých vojenských společností (SVS) ve vztahu ke Spojeným státům americkým (USA). Jeho cílem je komparace využívání služeb SVS administrativami George W. Bushe a Baracka Obamy v rámci následujících čtyř oblastí: kapacita (počty nasazených SVS a jejich zaměstnanců), výdaje (náklady na služby SVS), regulace (její formy a právní úpravy postihující působnost SVS), kontrola a monitoring (dohled na SVS a jejich zaměstnance ze strany veřejných orgánů). Hlavním zjištěním článku je, že v praxi nedošlo k výrazným změnám ve využívání služeb SVS, což odporuje rétorice prezidenta Obamy z doby před vstupem do úřadu i po něm.

15.12.2011 21:25:11 - aktualizováno 16.12.2011 7:16:11 | přečteno 18005x | příspěvků: 0 | antonin.novotny | Celý článek
 
Vytvořeno 15.12.2011 21:48:04 | přečteno 9616x | antonin.novotny