doi:10.3849/1802-7199

SOULEIMANOV, Emil. Konflikt v Čečensku. Minulost, současnost, perspektivy.

Praha: Sociologické nakladatelství, 2011, 418 s. ISBN 978-80-7419-066-7.

Richard STOJAR

Souleimanov, obrázek se otevře v novém okně

Kniha renomovaného odborníka na problematiku rusko-čečenského konfliktu Emila Souleimanova Konflikt v Čečensku. Minulost, současnost, perspektivy, která v loňském roce vyšla v Sociologickém nakladatelství, není aktuální novinkou, jedná se o přepracovanou verzi autorovy publikace An Endless War: The Russian-Chechen Conflict in Perspective (2007), resp. aktualizované a doplněné vydání české monografie Konflikt v Čečensku (2007). Samotná skutečnost, že během čtyř let tato práce vyšla již ve třetím vydání, svědčí jak o kvalitě textu, tak i o trvalé aktuálnosti tématu. Nejde však o konjunkturální rusofobní spis, což by mohla asociovat předmluva Petry Procházkové, v níž stále rezonuje idealistická představa čečenských horských rytířů, ale o knihu, která podává ucelený pohled na problematiku severního Kavkazu a konfliktů zde probíhajících. Autor se pochopitelně primárně zabývá rusko-čečenským konfliktem, avšak jako komplexním jevem, který se snaží postihnout v širším kontextu politických, společenských i kulturních změn v regionálním kontextu.

Úvodní část publikace seznámí čtenáře s etnickým portrétem Čečenců, jejich historií a tradicemi. Je zde popsána, z hlediska kulturní i sociální antropologie, struktura čečenské společnosti i společenské normy, které měly svůj podíl na vzniku a intenzitě čečenského konfliktu a jež se odráží i v současném vývoji v Čečensku. Kvalifikovaná analýza rodově-klanové společnosti, její soudržnosti, tradice adatového práva a krevní msty i kultura násilí na Kavkaze, to vše může napomoci zájemci o tuto problematiku v lepší orientaci a pochopení celé řady souvislostí konfliktu, který s větší či menší intenzitou probíhá ve své poslední verzi již po dvě dekády, které uplynuly od rozpadu Sovětského svazu, v dlouhodobější perspektivě pak již po několik staletí. Právě historický kontext rusko-čečenských vztahů, resp. historie zdejšího konfliktu, je podán v navazující části monografie, kde je popsán průběh staleté ruské expanze do kavkazské oblasti i limity ruské koloniální politiky s jejími tragickými dopady na místní obyvatelstvo. Autor se zde zabývá i vojenskou strategií a taktikou bojujících stran, včetně barvitých dobových popisů brutálního protipovstaleckého postupu ruských sil, který se však nijak zásadně neodlišoval od způsobu, jímž problémy tohoto typu řešily v této době ostatní koloniální mocnosti. Právě v této části se ale projevuje i jistá autorova nekritičnost při použití zdrojů, eventuálně jejich nepřesná interpretace, neboť např. při popisu bojových schopností kavkazských horalů v boji muže proti muži za použití chladných zbraní udává jím citovaný zdroj ztráty ruských důstojníků v číslech vysoce překračujících tabulkové počty, jejichž samotné naplnění na kavkazském bojišti bylo spíše výjimkou než normou. Hlavním přínosem této části je plastický popis kavkazské rezistence, včetně osobnosti legendárního imáma Šámila, i popis procesu integrace severního Kavkazu do Ruského impéria. Historickou analýzu uzavírá kapitola věnovaná sovětské éře, zejména fenoménu stalinské deportace Čečenců a Ingušů do Střední Asie, politice plošné sovětizace a rusifikace Čečensko-Ingušska, ale i demografickému vývoji či vytváření čečenských kriminálních sítí v 80. letech 20. století.

Pozornost věnovaná historickému pozadí rusko-čečenského konfliktu umožňuje vysvětlit konfrontaci, která vypukla bezprostředně po rozpadu Sovětského svazu. Autor mluví o počátku 90. let jako o období čečenské revoluce, která vynesla na vrchol moci generála Džohara Dudajeva a vedla k vyhlášení čečenské nezávislosti. Tato deklarovaná nezávislost ovšem v období před ozbrojeným konfliktem s ruskými silami přinesla i zhoršení sociálně-ekonomické situace čečenské entity i její chronickou vnitropolitickou nestabilitu, která poté posloužila i jako jeden z argumentů zastánců silového řešení na ruské straně. Monografie přináší popis průběhu první rusko-čečenské války, její reflexi v ruské a čečenské společnosti i období čečenské nezávislosti v druhé polovině 90. let. V této časti je opět podán i širší regionální kontext událostí, včetně jevů, jako bylo šíření kriminality a etnického a náboženského extremismu na severním Kavkaze, ale i vnitropolitická situace v centru Ruské federace a mocenský boj místních politických elit na sklonku Jelcinovy éry. Autor představuje řadu událostí, které vedly k zahájení druhé rusko-čečenské války, včetně čečenské invaze do Dagestánu a teroristických útoků z roku 1999, které byly spojovány s čečenskými radikály či ruskými bezpečnostními službami. Druhá rusko-čečenská válka je v představované monografii hlavním předmětem autorova zájmu, neboť determinovala vývoj Čečenska v dalších letech i současnou politickou a bezpečnostní situaci v severokavkazském regionu. Analyzována je role jednotlivých aktérů, médií i dopady konfliktu na ruskou a čečenskou společnost. Samostatná kapitola je věnována problematice porušování lidských práv v Čečensku ze strany bezpečnostních sil Ruské federace i místních formací, podobně velký prostor dostávají i kapitoly věnované federálním snahám o stabilizaci čečenského teritoria či organizaci a aktivitám čečenské rezistence, shrnující situaci po roce 2000. Závěrečná část popisuje sociálně-ekonomické a etnické poměry v severokavkazských republikách Ruské federace, vznik místních islamistických proudů a jejich radikalizaci. Autor zde představuje některé faktory, které mohou vést k prohlubování rusko-kavkazského antagonismu a aktivizovat i do budoucna potenciál místního ozbrojeného odporu vůči federálním či lokálním autoritám. Zájemci o problematiku zde nepochybně ocení zasvěcený výklad jevů, jako je severokavkazská varianta džihádismu, vznik a radikalizace džamaatů, ruská kavkazofobie a kavkazská rusofobie apod.

Souleimanova práce přináší čtenáři skutečně kompaktní, fakty podložený a přehledný text, který popisuje historické události i současné dění na severním Kavkaze na základě kvalitní analýzy politických a společenských změn jak v regionu, tak v ruském centru. Občas se objevující rusismy z vojenské terminologie, které patrně jazyková korektura přehlédla, podtrhují dojem autenticity autorových závěrů či použitých zdrojů. Jedinou větší výhradou, kterou může recenzent či čtenář mít, je ne zcela využitá příležitost aktualizace předchozího vydání z roku 2007, neboť doplnění o popis vývoje Čečenska či rusko-čečenských vztahů z posledních let by bylo, již vzhledem k názvu knihy, velmi žádoucí. Koexistence kadyrovského klanu s ruskými úřady po roce 2007, participace čečenských jednotek v rusko-gruzínském konfliktu z roku 2008 apod. by si nepochybně větší pozornost ze strany autora zasloužily.




Title in English:

-

Title in Czech:

SOULEIMANOV, Emil. Konflikt v Čečensku. Minulost, současnost, perspektivy

Type:

Book Review

Author(s):

Richard STOJAR

Language:

Czech

Abstract:

-

Journal:

Obrana a strategie (Defence & Strategy)

Publisher:

University of Defence

ISSN:

ISSN 1214-6463 (print) and ISSN 1802-7199 (on-line)

DOI:

10.3849/1802-7199.12.2012.02.063-064

Issue:

Volume 12, Number 2 (December 2012)

Pages:

63-64

Received:

28 November 2012

Accepted:

28 November 2012

Published online:

15 December 2012

Vytvořeno 17.12.2012 22:48:39 | přečteno 6144x | Frank

Diskuze

Do diskuze zatím nikdo nepřispěl.