Obrana a strategie

Tadeusz ZIELIŃSKI

Strategická koncepce Aliance jako formální dokument je prohlášení, ve kterém NATO zmiňuje politické a vojenské zdroje a prostředky k dosažení předpokládaných cílů. Nově definuje základní úkoly a pravidla, určuje hlavní rysy nového bezpečnostního prostředí, představuje celé pojetí kolektivní bezpečnosti a vytváří základ pro budoucí reformy a transformace ozbrojených sil členských zemí. Ve strategické koncepci Aliance je jasně uvedena potřeba zapojení NATO mimo své hranice s cílem zabránit konkrétním hrozbám. Ustanovuje pro Alianci expediční funkci, která vyžaduje příslušné schopnosti. Tyto schopnosti se soustředí na provádění expedičních operací, kde jedním z hlavních aspektů bude využití letectva. Příspěvek se skládá ze dvou hlavních částí. První část je zaměřena na analýzu stávající strategické koncepce NATO v souvislosti s vedením expedičních operací mimo svoji oblast odpovědnosti. Soustředí se zejména na základní problémy při provádění expedičních operací v budoucnosti. Druhá část charakterizuje letectvo jako jeden z klíčových nástrojů expedičních operací Aliance. Předkládá klíčové požadavky, které uvedené síly musí splňovat, a také odhadovaný rozsah využití letectva v obvyklých expedičních operacích.

Jakub FUČÍK, Zdeněk KŘÍŽ

Tento článek se zabývá problematikou informační revoluce (IR), vojensko-technické revoluce (MTR) a revoluce ve vojenských záležitostech (RMA). Od 80. let minulého století lze identifikovat změny ve vojenskostrategické dimenzi, které jsou ztotožňovány s těmito koncepty. Na druhou stranu jejich podstata je často zaměňována. Cílem tohoto článku je poskytnout podrobnější konceptualizaci IR, MTR a RMA. Prvotně bude analyzován vývoj debaty o těchto konceptech, která poskytuje prvotní náhled na formování a etablování těchto jevů. Následně budou všechny tři koncepty zkoumány z hlediska jejich společných a rozdílných znaků. Identifikace těchto charakteristik by měla napomoci přesnějšímu vzájemnému odlišení IR, MTR a RMA. Článek by měl přispět do debaty o těchto konceptech a napomoci přesnější klasifikaci zkoumaných změn.

Návrh koncepčního rámce pro aplikace v České republice

Svatava JANOUŠKOVÁ, Tomáš HÁK, Eliška LORENCOVÁ, David VAČKÁŘ

Cílem tohoto článku je přinést integrovaný pohled na koncept environmentální bezpečnosti. Článek zasazuje pojetí environmentální bezpečnosti do historického kontextu a zároveň přináší informace o současném pojetí tohoto konceptu v environmentálně bezpečnostních studiích a strategických dokumentech. Účelem článku je návrh koncepčního rámce environmentální bezpečnosti, který pokrývá všechny relevantní oblasti environmentální bezpečnosti v České republice a přináší ucelený pohled na danou problematiku. Rámec environmentální bezpečnosti má v navrhovaném pojetí čtyři hlavní komponenty: energetickou bezpečnost, surovinovou bezpečnost, ekologickou a biologickou bezpečnost, a dimenzi tradiční bezpečnosti. Účelem článku je stanovení koncepčního rámce, který je využitelný pro potřeby rozhodovacích procesů a tvorby strategií v oblasti environmentální bezpečnosti.

Sexuální násilí jako účinná zbraň války

Iveta PTÁČNÍKOVÁ

Cílem předkládaného textu je představit téma bezpečnostní situace žen v ozbrojených konfliktech v souvislosti se sexuálním násilím. Ústřední teoretický koncept tvoří teorie feminismu v mezinárodních vztazích, jež se snaží poukázat na předsudky tradičních přístupů mezinárodních vztahů a zviditelnit ženy jako sociální, ekonomické a politické subjekty v mezinárodní politice s využitím perspektiv, které nebyly ze strany tradičních přístupů mezinárodních vztahů registrovány. Vzhledem k tomu, že teorie předpokládá, že se jedná o genderově podmíněné násilí, text představí feministický diskurs v otázkách bezpečnosti a maskulinitu v kontextu se sexuálním násilím. S využitím nastíněných perspektiv bude vylíčena problematika sexuálního násilí v ozbrojeném konfliktu, včetně důvodů k tomuto aktu.

Základní analýza islamistické vzbouřenecké struktury na severním Kavkaze

Tomáš ŠMÍD

Předložený článek pojednává o organizaci Emirát Kavkaz, která představuje v současné době nejvýraznějšího nestátního ozbrojeného aktéra v regionu severního Kavkazu. Organizace sama se považuje za státní strukturu, nicméně tento článek k ní přistupuje jako ke vzbouřenecké islamistické struktuře, která má aspirace na odtržení severního Kavkazu od Ruské federace a vytvoření samostatného multietnického státu sjednoceného ideou sunnitského fundamentalismu – saláfismu. Text přináší vhled do geneze Emirátu Kavkaz, jeho ideologického zázemí a organizační struktury. Z geneze Emirátu Kavkaz je patrné, že dva ideové proudy v protiruském odboji byly patrné v regionu severního Kavkazu již od počátku 90. let, kdy se protiruská rezistence omezovala na oblast Čečenska. Postupem času se čečenský etnonacionalismus historicky vyčerpal a islámský radikalismus ukázal větší potenciál sjednotit v protiruském odboji nespokojence napříč severokavkazskými národy. Text ale také ukazuje, že implicitní etnonacionalismus nevyčpěl a ovlivňuje i podobu a charakter saláfismu v regionu natolik, že můžeme hovořit o jakési sektě v rámci saláfistického hnutí.

The Political Science Theory and Reform of Security Bodies

Karel ZETOCHA

Článek se zabývá tématem transformace bezpečnostních složek státu během přechodu k demokracii. Teoretický rámec pro analýzu bezpečnostních složek tvoří politologická teorie tranzice a konsolidace. Aplikace této teorie na oblast bezpečnostní politiky je založena na hypotéze, že teoretické předpoklady o charakteru předchozího režimu a způsobu změny režimu mohou být aplikovány i na specifickou oblast bezpečnostní politiky. V článku jsou zároveň identifikovány další nejdůležitější faktory ovlivňující tranzici a konsolidaci demokracie v oblasti bezpečnostní politiky. Zdrojem dat jsou případové studie, které popisují reformy zpravodajských služeb ve státech po přechodu k demokracii. Závěry učiněné na základě studia zpravodajských služeb jsou následně aplikovány na celou oblast bezpečnostních složek státu. Na vybraných případech bylo dokázáno, že předpoklady teorie tranzice a konsolidace je možné použít i pro studium bezpečnostní politiky. Vedle charakteristik předchozího režimu a způsobu přechodu k demokracii je transformace bezpečnostních složek významně ovlivňována i bezpečnostní situací státu a personálními možnostmi nové vlády.