Obrana a strategie

Josef JANOŠEC

V příspěvku jsou shrnuty základní poznatky o strategických studiích. Obsah je věnován ujasnění pojmů a dokumentován existujícím zahraničním potenciálem odborníků, kteří problematiku strategických studií rozpracovávají. Presentována je stručná historie strategických studií pro bezpečnost a obranu státu v České republice a velmi stručně naznačen způsob, jakým chce do problematiky přispívat ÚSS VA v Brně.

Jacek PAWŁOWSKI

Autor, přední vojenský odborník Polské armády, v článku, jehož volný překlad byl proveden redakcí časopisu, se zaměřil na některé problémy a otázky bezpečnosti Polska v současné době i v blízké budoucnosti. Na základě rozboru událostí, spojených s působením mezinárodního terorismu, vývoje a stavu regionů, rozvoje vojenství a dalších otázek prognózuje možné hrozby bezpečnosti na začátku 21. století. Podává výklad tzv. "asymetrické války" a předkládá některé aspekty a hodnocení použití ZHN. Zamýšlí se nad speci.ckými otázkami vedení boje a operace v blízké budoucnosti. V závěru článku ukazuje na některé otázky připravenosti Polska čelit novodobým hrozbám, mezi které řadí na jedno z prvních míst terorismus.

Karel NOVOTNÝ

Článek na základě grafické charakteristiky možných ohrožení republiky a řešení jejich období vytyčuje základní východiska pro budování bezpečnostního systému.

Milan KUBEŠA

Zamyšlení autora nad nově vydanou verzí Vojenské strategie České republiky. Kriticky pohlíží na některé kapitoly dokumentu a předkládá alternativní řešení. Nabádá k šetrné transformaci ozbrojených sil na základě vědecky podložených zásad jejich použití, zvláště při realizaci úkolů silami pod národním velením.

Libor FRANK

Bylo to poprvé v krátké historii České republiky, kdy se v roce 2002 téma a problémy bezpečnostní a obranné politiky objevily v dokumentech a předvolebních programech hlavních českých parlamentních stran ve velkém rozsahu. Všechny relevantní strany včetně Koalice (středopravé křídlo koalice KDU-ČSL a US-DEU) představily své vize budoucnosti a úpravy obranné politiky České republiky a jejich ozbrojených sil. Vládní ČSSD (sociální demokraté) předložili vizi plně profesionální armády podobně ODS (konzervativní liberálové), ale s jinými prioritami a cíli. KSČM (komunisté) odmítají tuto představu a přinesli opakovaně jejich tradiční a neslučitelný program. Tento článek je zaměřen na popis hlavních představ a argumentů programů uvedených politických stran v obranné politice.

Petr ZEMAN

Článek se zabývá změnami v činnosti a v postavení zpravodajských služeb po útocích Al-Kajdy 11. září 2001. Popisuje trendy, vzniklé v 70. a 90. letech, jež vedly k oslabení efektivity služeb, úsilí tento stav změnit a současný růst významu, změny vnímání služeb veřejností, změny zaměření i postavení služeb. V článku se rekapitulují legislativní změny, týkající se bezpečnosti a též oprávnění služeb. Velmi záhy po teroristických útocích z 11. září 2001 bylo zřejmé, že - ; vedle diplomatické ofenzívy, vojenských akcí, pronikavého zesílení bezpečnostních opatření v nejširším kontextu a aktivizace policejních složek - ; bude jedna z nejvýznamnějších rolí v protiteroristickém úsilí ležet na zpravodajských službách. Zákonné vymezení jejich kompetencí a oprávnění, jejich koordinace v národním i mezinárodním měřítku, jejich úsilí a efektivita se skutečně změnily a nyní, po 9 měsících, nastává čas nastavší změny alespoň předběžně zhodnotit. Poslouží nám četné příklady ze Spojených států - ; odtud je totiž k dispozici nepoměrně nejvíce informací.

Andrzej DAWIDCZYK

Článek polského autora otiskujeme záměrně tak, jak jej dodal, tedy v angličtině. Věříme, že se to může stát jednou z charakteristik našeho časopisu a že naši čtenáři to budou považovat za zpestření. Článek pojednává o výhledech rozvoje polských ozbrojených sil. Jak by se měl tento vývoj vyrovnat se změnami v oblasti politické a jak by měl čelit novým výzvám 21. století. Diskutuje i otázky, nakolik by se polské ozbrojené síly měly rozvíjet podle vzoru armád NATO a nakolik podle vlastních národních priorit. Vyvozuje, že v tomto smyslu jsou polské ozbrojené síly teprve na počátku transformace, která by jim dala šanci nejen přežít, ale dosáhnout pokroku v měnících se podmínkách na začátku 21. století.

Jan ENGLICH*, Antonín KRÁSNÝ**, Jan STRBAČKA***

Článek pojednává o historii, současnosti a možné budoucnosti OPSÚ. Ukazuje na zahraniční zkušenosti a uvádí některé nové pohledy na OPSÚ, včetně vyvození závěrů pro další rozvoj a zabezpečení OPSÚ v ČR.

Vlastimil GALATÍK

Článek ukazuje možnou budoucnost tanků v AČR. Stručně objasňuje vývoj teorie použití tanků od první světové války do současnosti a zabývá se perspektivou použití tanků AČR v počtech stanovených v materiálech o reformě ozbrojených sil.