Racionalizace řízení finančních zdrojů v obraně a ozbrojených silách ČR
Roman HORÁK
Specifičnost obrany jako veřejného statku umocněná historickými souvislostmi v podmínkách ČR komplikuje provedení potřebných změn v řízení veřejných výdajů směrovaných do obrany. Faktory, které zpomalují tempo racionalizačních opatření, jsou objektivního a subjektivního charakteru. V případě řízení výdajů v obraně lze na problém pohlížet ze dvou úrovní. Rozhodující je úroveň politického rozhodování o obraně a z toho vyplývající alokace tzv. obranných zdrojů jako řízení výdajovému programu - obrany. Druhou nižší úrovní je řízení výdajových programů v obraně, hospodaření s prostředky získanými pro ozbrojené síly a organizace a zařízení podporující obranné programy. V souvislosti se zahájenou reformou veřejných financí se ve svém příspěvku zaměřuji na otázku racionalizace řízení finančních zdrojů. Jednou z možných cest je tzv. new public management a jeho uplatnění v podmínkách ozbrojených sil. Příspěvek bude hledat odpovědi na otázky, jako např.: Jaké jsou předpoklady užití teorie firmy do podmínek ozbrojených sil do podmínek řízení resortu MO? Jak druhá zahájená reforma ozbrojených sil (potažmo reforma veřejných financí) je připravena na tyto požadavky?