Obrana a strategie

Vlastimil GALATÍK*, Ivo PIKNER**

Článek pojednává o aktuálních změnách v rozmístění amerických ozbrojených sil ve světě. Nastiňuje důvody a příčiny změn rozmístění ozbrojených sil USA v zahraničí. Přehledně znázorňuje nejdůležitější opatření transformace sil umístěných mimo území USA.

Jan EICHLER

Článek se zabývá dosavadními přístupy k pojmům bezpečnostní hrozba a riziko, přístupy v bezpečnostní strategii NATO a současnými přístupy v ČR. Rozebírá základní charakteristiky pojmů bezpečnostní hrozba a bezpečnostní riziko a na závěr uvádí některá doporučení.

Marian KOZUB

Systémové zamyšlení nad otázkami předpokládaných změn vojenských činností ve vzdušném prostoru. Tento prostor bude stále více představovat vzdušně-kosmický prostor a jakékoliv použití vzdušných sil bude mít hlavní rámec společné operace. Východiskem jsou úvahy o ozbrojených konfliktech na něž navazují společné operace a Network Centric Warfare - ; NCW. Představa je doplněna o technologické a organizační aspekty činností ve vzdušném prostoru. Z toho jsou odvozeny otázky použití vzdušných sil ve společné operaci a budoucí problémy samotných vzdušných sil. Strategie vyúsťuje do závěru, že nesprávné použití vzdušných sil v budoucích společných operacích znamená katastrofu pro stát nebo koalici a rovněž prohru v boji o vládu v i ze vzdušně-kosmického prostoru.

Oldřich KRULÍK

Článek je zaměřen na přehled zpravodajského a bezpečnostního systému USA a popisuje opatření a praktická doporučení, která byla vyvozena z výsledků šetření Komise Kongresu USA vztahující se k selhání bezpečnostní komunity v případě útoku z 11. 9. 2001.

Antonín KRÁSNÝ

Článek stručně pojednává o členění a charakteristice nebojových operací a ukazuje na podíl AČR v nich. Zabývá se perspektivami činnosti AČR v těchto operacích s důrazem na přípravu osob.

Vlastimil GALATÍK*, Bohuslav VÍŠEK**

Článek pojednává o specializaci ozbrojených sil obecně a specializaci v ozbrojených silách České republiky zvláště. Ukazuje, že problém specializace se týká zejména menších zemí, které se tak chtějí podílet na budování vojenských schopnosti Aliance a Evropské unie.

Ivo PIKNER

Článek pojednává o místě a úkolech speciálních sil moderních armád. Zaměřuje se na charakteristiku, hlavní úkoly a použití speciálních sil vybraných států srovnatelných s ČR. V závěru jsou uvedeny možné vývojové trendy speciálních sil.

Stanislav HRADIL*, Josef PROCHÁZKA**

Tento příspěvek je výsledkem stejnojmenné přednášky a následné diskuze účastníků, která se konala na Ústavu strategických studií 18. října 2004. Zaměstnání svým průběhem potvrdilo nutnost permanentního přizpůsobování plánovacích procesů podmínkám, ve kterých probíhají. Alianční plánování reaguje na změny a usiluje o vytváření takových výstupů, které povedou ke splnění základních cílů této mezinárodní vojensko-politické organizace v budoucnosti. Česká republika a její ozbrojené síly musí tyto změny v aliančním plánovacím procesu včas identi.kovat nebo se na nich přímo aktivně podílet a adekvátními opatřeními reagovat ve svých interních plánovacích postupech. Článek a výše zmíněná přednáška s diskusí jsou příspěvkem do procesu, který tyto změny a přístupy dokáže včas rozpoznávat a otevírat efektivní cesty pro následnou harmonizaci národního a aliančního plánování.

Bohuslav PERNICA

Příspěvek reaguje na diskusi o obranném plánování ČR, která následovala po přednesení hlavního příspěvku semináře věnovaného obrannému plánování pořádaného 18. října 2004 Ústavem strategických studií Univerzity obrany v Brně. Autor se v textu stručně vyjadřuje k problému "neochoty" některých členských států NATO podřídit se DCI, k problému využívání statistické informace v obranném plánování ČR a stavu statistiky v oblasti plánování .nančních zdrojů.