doi:10.3849/1802-7199

Budoucí vojenské prostředí

Marek FIEBICH* (překlad), Antonín KRÁSNÝ** (úprava)

Upravený překlad vybrané části "podkladu 2" Dlouhodobé vize Evropské unie se zabývá budoucím vojenským prostředím. Popisuje prvky budoucího strategického prostředí, vedení budoucích operací, koncepční přístup k vojenským závazkům, budoucí operační schopnosti.

ikona souboruCelý článek ve formátu PDF Více o autorech *, **

Abstract
The article deals with chosen parts of Long Term Vision of the European Union, Strand 2 - Future Military Environment. It characterizes essential elements within future strategic environment, conducting future operations, conceptual approach to military engagement and future operational capabilities.

Klíčová slova
Budoucí vojenské prostředí, strategické prostředí, budoucí operace, budoucí operační schopnosti.

Keywords
Future Military Environment, Strategic Environment, Future Operations, Future Operational Capability.

Přeložený text je jedním ze tří základních podkladových materiálů pro zpracování „Počáteční dlouhodobé vize pro potřeby evropských obranných schopností“. Cílem zveřejnění jeho překladu je seznámit nejen odbornou vojenskou veřejnost s názory, které na vývoj budoucího vojenského prostředí v EU převládají.

1. STRATEGICKÉ PROSTŘEDÍ

Globální faktory a trendy. Průzkum strategických trendů identifikuje množství důvodů pro politickou a bezpečnostní nestabilitu v horizontu roku 2030. Tyto příčiny zahrnují rozdíly v bohatství a prosperitě, klimatické změny, globalizaci a soupeření o vzácné zdroje. Síla lidu a nestátní faktory (organizace) pravděpodobně ovlivní státní politiku a vládu.

Globální rozdíly a klimatické změny. Rozdíly mezi těmi, „co mají“, a těmi, „co nemají“, se budou stále prohlubovat. To se může stát stále častějším zdrojem napětí a konfliktů. Globální oteplování pravděpodobně nebude hlavním důvodem dramatických klimatických změn v časovém horizontu této dlouhodobé vize, ale mohlo by mít větší vliv na některé oblasti sucha a potenciálně tak vést k humanitárním krizovým situacím, zvláště v oblastech osídlených populací těch, „co nemají“. Tato kombinace by mohla stimulovat masovou migraci a s tím související neklid.

Globalizace. Globalizace bude mít neustále fundamentální dopad na bezpečnostní prostředí. Díky technologickým výhodám se svět stává mezinárodně propojenějším v oblastech ekonomiky, politiky a kultury. Všechny oblasti společnosti ve vyspělém světě procházejí proměnou od průmyslové společnosti ke společnosti informačního věku. V důsledku globalizace je strategické prostředí mnohem komplexnější a propletenější. Hrozby, rizika a prostředky k jejich vyvolání zahrnují komplexnější síť faktorů, které činí dělení mezi civilní a vojenskou sférou méně zřetelným. Lokální či regionální konflikty mohou bezprostředně ovlivňovat bezpečnost celé zeměkoule. Historie nám ukázala, že společenské změny nevyhnutelně formují evoluci vojenských operací a odrážejí její společenské souvislosti. V jakékoliv fázi ozbrojeného konfliktu jsou v době globalizace definována vlastní pravidla.

Strategické trendy. Strategické trendy poskytují důležitý vstup pro zkoumání dynamiky budoucích konfliktů a zabezpečení situací zahrnujících typy budoucích konfliktů, jejich intenzitu a možné trvání.

Operační trendy. Zaměření na operační trendy by mělo vytvořit propojení mezi strategickými cíli a taktickou činností. Musí se pokusit předpovědět koncepční přístupy a operační principy pro podporu ESDP. Na operačně vojenském stupni by měly analýzy odhalit rizika, legalitu a dále prozkoumat vzrůstající množství informačních operací, stejně tak jako civilněvojenskou spolupráci (CIMIC). Pro realizaci EBO (operací založených na efektivním využití použitých zdrojů) by měly být prodiskutovány hranice vojenského zapojení na operačním stupni. Další významné záležitosti k operačním koncepcím jsou posuzovány vzhledem k typu účastníků, prostředí akce - operační oblasti a podmínek pro zvládání krizových situací v těchto různých geostrategických oblastech.

Demografie. Očekává se, že se lidská populace zvýší asi o 28 %, z 6,5 miliard v roce 2005 na 8 miliard v roce 2025. Průměrný věk v Evropě se bude stále zvyšovat a bude znamenat problém pro rekrutování ozbrojených sil. Ke konci sledovaného období bude zhruba 60 % obyvatelstva žít v zastavěných oblastech a v mnoha případech v přímořských oblastech. Pravděpodobnost operací v zastavěných oblastech poroste. Tento trend by mohl být dále zvýrazňován skupinami, které zamýšlejí zabývat se asymetrickým válčením.

Energie. Globální poptávka po energii rychle poroste, zatímco využití alternativních energetických zdrojů se zvýší pouze okrajově. Závislost rozvinutých zemí na dovozu energie se podstatně zvýší. Stav zásob fosilních paliv bude mít významný dopad na globální ekonomiku, a tudíž bude ovlivňovat mezinárodní stabilitu a prosperitu v Evropě a dalších oblastech. Bezpečné zajištění dodávek fosilních paliv by mohlo představovat hlavní bezpečnostní problém. Vojenské síly jako takové by mohly být v rámci mezinárodního mandátu pověřeny úkolem chránit takovýto mezinárodního obchod.

Životní prostředí. Během sledovaného období bude v určité oblasti světa výrazný nedostatek pitné vody. To se může stát faktorem, který zvýší napětí, a v takto postižených oblastech, zvláště v těch méně vyvinutých, se mohou vyskytnout konflikty. To může vést k požadavku humanitárních operací, v některých případech i za účasti ozbrojených sil.

Ekonomika. Další obchodní deregulace, vyvíjející se a nově se objevující trhy včetně rozvíjející se elektronické infrastruktury sjednotí trhy, budou stimulovat pokračující globalizaci, a tím podpoří globální ekonomický růst. Tento vývoj bude výhodný pro soutěživé vnitrostátní nebo mezistátní regiony, zatímco ostatní se mohou ocitnout na samém okraji. Zvýšená mezinárodní závislost může sice snížit riziko mezistátních konfliktů, ve svém důsledku však může pozvednout jiné linie zájmu. Konflikty v jiných regionech mohou mít citelný dopad na ekonomiku EU, stane se tedy evidentnějším, že bude pro zajištění stability třeba zajistit podporu takových regionů.

Kultura a společnost. Kulturní a společenské trendy jsou úzce propojeny s regiony, zeměmi a sociálními skupinami. Stejně tak, jak se zvyšují rozdíly mezi těmi, „co mají“, a těmi, „co nemají“, rovněž kulturní a hodnotové rozdíly se zvětšují a vytvářejí živnou půdu pro nábor teroristů. Napětí a krize se mohou v mnoha případech objevit jako důsledek prosazování zájmů náboženských společenství. Snadná a celosvětová dostupnost informací může přilákat tyto činitele k použití internetu jako hlavního prostředku pro získávání informací, velení a řízení, plánovací aktivity a rekrutování příznivců. Bdělost nad akcemi uvnitř i mimo informační sféru bude nezbytná. Informační operace se stanou důležitějšími v předcházení novým hrozbám.

Globální vládnutí. Rostoucí vzájemná závislost a zvýšená úloha globálních institucí dále zvýrazní politickou a legální komplexnost, ve které budou ozbrojené síly operovat. Legitimnost použití síly bude vyžadovat dosažení úspěchů vojenských operaci.

Věda a technologie. Věda se bude stále rozvíjet vysokou rychlostí, mnohdy zaznamená až revoluční skoky. Zdokonalení informačních technologií, výhody nanotechnologie, nové inovace v biotechnologii a pokračující investice do vědy a technologií poskytne jak příležitosti, tak hrozby pronikání vědomostí k činitelům s nepřátelskými záměry. Následkem toho se proliferace ZHN stane mnohem větším problémem. V oblastech obrany budou informační technologie přispívat k urychlování rozhodovacích cyklů. Prostor a kyberprostor budou propojeny vojenskými aplikacemi šířeji než dosud. Nanotechnologie umožní armádě využívat miniaturizované, dálkově ovládané, dokonce až robotické systémy, zatímco biotechnologie zvýší míru osobní ochrany a přesnost senzorů pro zaměřováni biologických elementů.

Šoky. I když nedávná historie ukazuje, že jsou málo pravděpodobné, přesto je otázku událostí s velkým dopadem neboli šoků potřeba rozpracovat jako doplněk trendových nákladů. Budoucí síly musí být pohyblivé a adaptabilní ke zvládnutí takovýchto složitých situací.

Změna orientace ze státní bezpečnosti na lidskou bezpečnost. Zatímco dosavadní představy o bezpečnosti kladou důraz na státní nebo organizační schopnost ovládat určité teritorium, budoucí definice se intenzivněji zaměřují na lidskou bezpečnost. Genocida, nelidské a potupné zacházení a porušování práva na nejzákladnější lidské potřeby (jídlo a zdraví) jsou příkladem ohrožování lidské bezpečnosti a budou stále častěji vyvolávat akce mezinárodní komunity.

Informace. Stále více mezinárodně závislý svět vyžaduje časovou dostupnost, šíření a aplikaci informací. Snadná a celosvětová dostupnost může přilákat tyto činitele k použití internetu jako hlavního prostředku pro sběr informací, velení a řízení, plánovací aktivity a rekrutování budoucích přívrženců. Bdělost nad akcemi uvnitř i mimo informační sféru bude podstatná. Mediální pokrytí způsobuje veřejnou informovanost v reálném čase. Vysvětlování akcí veřejnosti se stane rozhodujícím aktem pro zajištění veřejné podpory. Informační operace budou zastávat důležitější úlohu v oslabování budoucích hrozeb.

Konflikty. Zdroje konfliktů se mohou stát méně předvídatelnými než dosud. Některé globální trendy vytvoří nerovnováhu ve společnosti jak skutečně, tak zdánlivě. Pravděpodobným klíčovým zdrojem budoucích konfliktu se může stát soupeření o energetické a přírodní zdroje, vodu, regionální rivalita, kulturně-hodnotové rozpory, rostoucí napětí mezi majetnými a nemajetnými, nedostatek lidské bezpečnosti, zhroucení státu a nedořešené spory v nejrůznějších oblastech a prostředích. Paradigma jasně identifikovaného antagonismu se může posunout směrem ke zvyšujícímu se počtu neidentifikovatelných entit a různorodých motivací, průběhu operací a dostupným prostředkům proti možnému nepříteli. Hrozby budou ve větší míře zahrnovat teroristické skupiny a jiné volně definované nestátní aktéry, kteří se pravděpodobně nebudou chtít přizpůsobit mezinárodnímu právu. Privatizace násilí a vznik silových nestátních aktérů bude zřejmě pokračovat. Roztržky, napětí, krize a konflikty se mohou potenciálně objevovat rychle a neočekávaně, s velkou intenzitou. Důsledkem toho mohou být ozbrojené síly vtaženy do široké škály typů střetů, jako jsou konflikty regionální a meziregionální, mezistátní a vnitrostátní, včetně akcí proti mezinárodnímu organizovanému zločinu a globálnímu terorismu.

Proliferace ZHN. Proliferace ZHN státními i nestátními aktéry představuje jednu z největších a nejzávažnějších hrozeb pro evropskou a globální bezpečnost. Teroristické skupiny, které se zmocní ZHN, jsou děsivým scénářem. ZHN v rukou potenciálních stran konfliktu redukuje potenciální politické a bezpečnostní možnosti řešení mezinárodních operací krizovým managementem. Ozbrojené síly by mohly pocítit potřebu vylepšit jejich schopnost ochrany proti účinkům ZHN.

Klíčové situace ohrožení. Tradiční a nové hrozby mohou koexistovat v paralelních nebo dalších kombinacích. Nové hrozby a rizika nebudou čistě vojenského charakteru, tudíž nebudou moci být řešeny pouze vojenskou cestou. Budoucí krize a uspořádání konfliktů bude vyžadovat spojení různých nástrojů poskytovaných EU, jejím vojenským personálem a jejími partnery. Trendy směřující ke zvýšení četnosti méně intenzivních hrozeb budou pokračovat. Asymetrické situace včetně terorismu a zhroucení státu mohou představovat nejfrekventovanější bezpečnostní rizika pro EU. Jako dodatek k asymetrickým situacím se mohou znovu objevit konflikty mezi státy, zvláště ty rozpoutané kvůli kontrole přírodních nebo energetických zdrojů nebo kontrole nad teritoriem či státními institucemi. To znamená, že vojenský personál EU bude potřebovat obnovit schopnosti pro vedení celé škály konfliktů.

Klíčové aspekty z hlediska perspektivy EU. Globalizace bude usměrňovat klíčové faktory, které ovlivní strategické prostředí, ačkoli rozdílně vnímané společností. Rostoucí nerovnost mezi oblastmi globálně propojenými ekonomicky, technologicky a sociálně a těmi, které z globalizace nijak netěží, může zvýšit pocit deprivace a odporu. Antiglobalizace a jiné prvky udržování napětí by mohly rozpoutat asymetrické reakce deprimovaných skupin a posílit živnou půdu pro teroristy a jejich rekrutování. Některé z těchto budoucích oblastí se mohou shodovat s oblastmi, kde jsou těženy důležité přírodní zdroje, fosilní paliva nevyjímaje. EU by měla být schopna podporovat tyto regiony s cílem přispět ke zvýšení jejich stability a upevnění hodnoty EU v těchto oblastech nepříliš zasažených globalizací. Účinek globálního oteplování v již dnes suchých oblastech může vést k situacím, kdy EU bude muset organizovat humanitární pomoc. Budoucí krize a konflikty budou mít jak vojenské, tak civilní aspekty. Aktéři, příčiny a prostředí mají jeden na druhého komplexní vliv. Za účelem řešení těchto konfliktů bude EU nucena využívat celé spektrum svých nástrojů v rozsahu od poskytnutí pomoci a rozvoji infrastruktury až po vedení intenzivních vojenských operací. Globalizace vede k silnější vzájemné závislosti mezi státy, a to může redukovat riziko mezistátních vojenských konfliktů. Nicméně, tyto konflikty nelze vyloučit a vojenský personál EU si bude potřebovat udržet způsobilost na ně reagovat.

2. MOŽNÉ FÁZE KONFLIKTU

Každá krize bude jedinečná a od tohoto faktu by se mělo odvíjet složení a působení armády v několika fázích v pořadí, které bude předvídatelné až z dané situace. Síly by měly být dostatečně flexibilní tak, aby byly schopny se přizpůsobit požadavkům jednotlivých situací. Způsob zvažování zahrnutí vojenských součástí během různých fází krize.

Preventivní opatření. Na podporu preventivních opatření EU mohou vojenské součásti přispět k ovlivnění mezinárodního prostředí způsobem příznivým pro hodnoty a cíle EU. Mírové aktivity, jako vojenská obranná spolupráce, bezpečnostní pomoc a výcvik s partnery, by měly být zvažovány. Tato preventivní opatření by mohla zvýšit bezpečnost propagací regionální bezpečnosti, dobrým vládnutím, dodržováním lidských práv a předcházením konfliktům nebo zužováním širokého okruhu různorodých hrozeb, včetně snížení šíření ZHN, teroristických aktivit a mezinárodních kriminálních organizací.

Obnovení míru a bezpečnosti. Úsilí EU a jejích partnerů bude ovlivňovat mezinárodní bezpečnostní prostředí, avšak výše jmenovaní nikdy nemohou garantovat, že se neobjeví hrozby a krize. EU bude muset být schopna reagovat na úplné spektrum hrozeb a krizí, které mohou vyvstávat, obnovit tak mír a bezpečnost a zabývat se nejnutnějšími operacemi, jejichž řešení se EU ujme. Rychlé vojenské zakročení, zahrnující pozemní, pobřežní a vzdušné operace, ve spolupráci s civilními snahami usnadní včasné tvarování zájmového prostoru. Navíc by tyto rychlé odezvy mohly odradit protivníka od dalších nepřátelských akcí. Důraz není kladen na rychlé rozmístění jednotek jako takové, ale na schopnost zvládnout krize a dané podmínky jako stupňovanou odezvu včetně použití větší síly společně s partnery. Toto úsilí zdůrazní zvýšenou efektivitu a okamžitý dopad skrze zlepšenou situační připravenost a přesné závazky. To volá po rychlém a promyšleném zahrnutí nejmodernějších profesionálních sil.

Stabilizace a ochrana. EU bude muset být schopna zabezpečit své hodnoty a cíle k zajištění pokračující prosperity a udržovat stabilitu potom, co ji úspěšně obnovila. Stabilizační úkoly by mohly zahrnovat zajištění územní bezpečnosti, včetně ochrany civilních humanitárních a pomocných aktivit, odzbrojení, demobilizaci a opětovnou reintegraci stejně jako zajištění bezpečné komunikace a vedení operací ve vzdálených oblastech zaměřených na vypořádání se se zdroji hrozeb. Stabilizace může pokrýt ochranu občanů a zájmů EU, podporu odstraňování následků katastrof a evakuaci občanů EU v rizikovém prostředí. Budoucí strategické prostředí bude stále vyžadovat schopnost bojovat proti terorismu a bránit šíření ZHN. Toto může být spatřováno jako první krok na cestě ke stálým, ale modulárním bezpečnostním strukturám nezbytným ke garantování bezpečnosti na evropské úrovni.

3. HLAVNÍ PRINCIPY BUDOUCÍ ÚLOHY ARMÁDY UVNITŘ/MIMO ESDP

Integrované přístupy. EU a její vojenský personál má širokou škálu součástí a nástrojů v dosahování běžné unijní zahraniční a bezpečnostní politiky a cílů evropské bezpečnostní a obranné politiky (ESDP). Například ve smlouvě EU, článek 11, zahrnující obchod, humanitární a rozvojovou pomoc, diplomacii a krizový management, předpokládá schopnosti civilistů stejně jako armády. Je důležité, aby ozbrojené síly vyvinuly a udržovaly schopnosti, které se týkají schválených budoucích vojenských požadavků. Nemůže se soustředit jen na schopnost vést pouze nejvýznamnější operace. Proto aspirace rychlých a rozhodujících vojenských operací musí být spojena se schopností podporovat dlouhodobá preventivní úsilí, včetně podpory lidských práv, demokracie, právních norem, bezpečnostní sektorové reformy, dobré vlády, oblastní spolupráce a rovněž boj proti mezinárodnímu zločinu, v kontextu operací ESDP. Klade důraz na integrované přístupy, společně s ostatními nástroji, partnery a institucemi EU.

Legitimita. Legitimita má nejvyšší význam pro získání a udržení názorové podpory mezinárodní i evropské veřejnosti. Budoucí vojenské operace budou stále založeny na mezinárodním právu včetně principů Charty OSN. Další rozvoj mezinárodního práva a praxe může stále více ovlivňovat operace v rámci nových zákazů a ohraničení použití existujících systémů zbraní. Specifikace pro budoucí zbraňové systémy mohou být také ovlivněny.

Multilateralismus a multinacionalismus. Zásahy budou založeny na běžných evropských hodnotách a cílech vojenského personálu v rámci širokého závazku EU k vyřešení krizí. Proto rozmístění sil bude spočívat na principech široké multi-národnosti. EU bude stále více spolupracovat s partnery, armádami a civilisty, pro kolektivní reakce na mezinárodní krize v souladu se strategickým cílem efektivního multilateralismu.

Expediční přístup na podporu globální bezpečnosti. EU je globální činitel připravený sdílet odpovědnost za globální bezpečnost. Aby byly tyto ambice naplněny, bude muset být vojenské rozmístění schopno podporovat diplomacii a další prostředky pro řešení konfliktů kdekoli na světě. Z toho důvodu se počítá s tím, že vojenský potenciál bude způsobilý přesahovat mise přizpůsobené strategické vzdálenosti, včetně specifických podmínek v prostoru operace.

Snižování rizika. Je pravděpodobné, že tolerance ke ztrátám (spojeneckým, nepřátelským a civilním) a přijetí vedlejších škod a ničení životního prostředí bude stále intenzivněji ovlivňovat možné vojenské činnosti a jejich plánování.

4. ZÁVĚR KE STRATEGICKÉMU PROSTŘEDÍ

Dosavadní analýzy a výzkum budoucích trendů vedly k porozumění komplexnější budoucnosti. Konflikty a bezpečnostní problémy budou charakterizovány asymetrickými a nepravidelnými akcemi, noví nestátní činitelé budou ve vyšší míře používat neomezené způsoby vedení války, teroristé se zaměří na netradiční cíle. ESDP by se rozrostlo jako reakce na změny ve strategickém prostředí. V přezkumné fázi dlouhodobé vize by se spolupráce členských států a institucí EU v odpovědích na nové úkoly stala sjednocenější v jejich záměru podpory ESDP. Odpověď by tudíž byla komplexnější a použila by holistické integrované přístupy (v celistvosti nabývající nové vývojové kvality).

Často se armáda ocitne v roli podpůrce nebo umožňovatele, zvláště v poválečných situacích nebo humanitárních misích, kde bylo bezpečnostní riziko posouzeno jako nízké. Zatímco podoba použití vojenských nástrojů by se vyvíjela, armáda by stále významně přispívala ESDP a zejména krizovému managementu. Armády v Evropě by se posunuly blíže k všeobecnému porozumění ve vojenských operacích. Jejich podpora by byla napříč nejširším použitím ESDP a zahrnula by nové komplexní přístupy upravené na základě toho, co se naučíme během přezkumné fáze období dlouhodobé vize.

Abychom uspokojili měnící se požadavky, vojenské prostředky podporující ESDP by měly být charakterizovány flexibilitou, rozmistitelností, rychlou reakcí a důkladností v dosahování svých cílů.

Zatímco si armády členských států podrží silné konvenční jednotky pro nejvyšší důvody své obrany, jednotky začleněné do operačního rámce ESDP se budou rozvíjet v oblastech jako je rychlá odpověď a rozhodující poskytovatelé humanitární pomoci a operací při odstraňování katastrof. V postkonfliktních a jiných stabilizačních situacích by armáda hrála ve zvýšené míře podpůrnou roli. Pokud by trvání stabilizační fáze trvalo déle, bylo by nutné převést podpůrnou roli na jiné organizace než na armádu v předem dohodnutých lhůtách.

Zaměření vojenských operací. Operační úroveň formuje spojení mezi strategickou a taktickou úrovní. Jejím účelem v podporování strategických vojenských cílů je překládat požadované cíle do uchopitelného rámce, který může poskytnout požadovaný konečný stav pomocí soudržné a organizované aplikace různých nástrojů. Operační úroveň spojuje tyto úrovně, a pro strategické záměry, jako je ochrana, prevence a intervence, to tedy znamená požadavek jejich transformace do vhodných operačních záměrů. Tato transformace bude realizována uplatněním přetrvávajících principů vojenských sil působících na operační úrovni.

5. VEDENÍ BUDOUCÍCH OPERACÍ

Vojenské operační implikace

Operační souvislost. Budoucí operační prostředí bude komplexnější a mnohostrannější než dnes. Úspěšné porozumění a řízení v tomto prostředí bude vyžadovat podstatné změny v plánování a provádění operací. Za tímto účelem by mohlo být užitečné sledování operačního prostředí se systémy systémových přístupů. Změna v jedné části operačního prostředí může mít nechtěné následky v jiných, druhotných částech. Dosažení efektu zřídka záleží na jedné vojenské akci, na druhou stranu, ta může být synchronizována s dalším úsilím a dynamičností v celém systému. Akce mohou pravidelně vyústit v určitý stupeň nechtěných následků a úspěch vyžaduje pokračující přizpůsobivost.

Operační prostředí ve třech sférách. Budoucí operační prostředí sahá od fyzické sféry po lidskou. Později bude úsilí zaměřeno zejména na to, aby strany konfliktu dodržovaly mezinárodní práva a demokratické hodnoty, a to bude pravděpodobně nejobtížnější aspekt. Budoucí operační prostředí může také zahrnovat kybernetickou sféru k ovládání informací a zacházení s nimi. K úspěšnému dosažení efektu je nezbytné, aby se souběžně koordinované akce odehrávaly ve všech třech sférách.

Fyzická. Fyzické prostředí, ve kterém jsou operace vedeny, bude větší co do velikosti a prostoru. Zbraňové systémy nebo aktivity mohou způsobit ztráty daleko za prostorem bojové činnosti. Některé operace mohou být vedeny ve složitém terénu a extrémním klimatu. Pokračující trend urbanizace zejména v přímořských oblastech a rostoucí rozmanitost činitelů mohou komplikovat odhalení, identifikaci a sledování regulérních, neregulérních a podezřelých sil a materiálu. Aby byly cíle správně zasaženy, je třeba zabezpečit přesnou zpravodajskou činnost, k zamezení ztrát pak selektivní zbraňový systém. Navzdory růstu velmi přesných rovnovážných schopností v budoucnu mohou stabilizační operace v zastavěných oblastech stále vyžadovat podstatnou přítomnost armády.

Kyberprostor. Pokrok ve zpracování informací, například datová fúze a spolupracující nástroje, mohou pomoci vytvořit modulární a reakční silové elementy, umožňující plánovat vojenské operace a provádět je flexibilně, pokud to bude požadováno, i ve vyšším tempu. Rozšířená distribuce informací by mohla také umožnit širší využívání prostředků. Z tohoto důvodu jsou informace určené pro mise velmi cenným aktivem sdíleným složkami sil, a v důsledku toho musí být chráněny. Sběr, zpracování (analýza, šíření) a sdílení (zpřístupnění různým subjektům řízení) se může stát klíčovějším s množstvím dostupných informací a zpravodajských produktů.

Lidská. Může existovat přítomnost různých organizací, agentur a místních lidí a síly EU mohou mít trvalou potřebu s nimi spolupracovat a mezi nimi operovat. Proto musí tyto síly aktivněji přistupovat k informování partnerů. Zatímco rozmistitelnost, mobilita a C4I systémy umožňují pohyb ve fyzické a kybersféře, v případě kombinace kulturních znalostí a informací získaných od lidských zdrojů může být rozhodující dosáhnout lidské sféry a ovlivnit snahu stran konfliktu.

Asymetrický boj. Použití dokonalejší technologie může být bezvýznamné, jestliže strany konfliktu převáží tuto výhodu tím, že využijí prostředí, které je buď nepřístupné silám EU, nebo ve kterém čelí velkým omezením. Proto musí být ozbrojené síly budoucnosti schopny rychle se přizpůsobit novým formám konfliktů, novým činitelům a úkolům, souběžně si pak poradit s různými uvedenými i neuvedenými činiteli. Vytrvalost, odolnost a přizpůsobivost mohou být rozhodujícími faktory pro úspěšné operace proti asymetrickým hrozbám.

Dynamika. Potenciální mise EU budou pokrývat rozpětí úkolů od humanitární asistence po úkoly bojových jednotek v krizovém managementu, včetně nastolování míru. Asymetrické situace a rozdělování státu, potenciálně nepřátelských regionálních sil, pravděpodobně představují nejčastější bezpečnostní riziko pro zájmy EU. Nicméně i přes zlepšující se komplexní bezpečnostní prostředí může být prakticky nemožné předpovídat s dostatečným předstihem nebezpečí všech potenciálních činitelů a prostředků, které ohrozí evropské hodnoty a cíle.

Koncepční přístup k vojenským závazkům v souvislosti s ESDP

Hlavní operační záměr. Vojenské operace budou začleněny do „přístupu s efektivním účinkem“. U jednotlivých operací s předvídatelnou obtížnosti je třeba se předběžně orientovat v oblasti všech nezbytných příčinných a účinkových vztahů, a to jak během plánování, tak i při provádění operací. Akce různé intenzity se mohou udát souběžně. Navíc by měly být požadavky na přestavbu brány v úvahu v průběhu plánování. Založením na kombinované a spojené síti by mohly mise k nastolení míru docílit rychlého a konečného výsledku zejména zpovzdálí. Toto umožní rychlé rozmístění k předním liniím jen těm silám, které jsou nepostradatelné pro dosažení požadovaných účinků. Mise k nastolení míru, které mohou zahrnovat stabilizační a ochranné úkoly, by vyžadovaly značnou míru stejné způsobilosti. Lze předpokládat, že bude nutné přizpůsobit strukturu sil a požadovat zvýšení počtu sil, které mohou lehčeji vyzbrojeny, zejména budou-li udržovat použití síly na minimu.

Účinky. Oslabení stran konfliktu může být nahrazeno komplexním a koordinovaným přístupem všech činitelů, vojenských i civilních. Operační záměr by měl usilovat o dosažení účinků nad celým spektrem prostředků stran konfliktu za účelem potlačit jejich vůli bojovat a dosáhnout požadovaného úplného konečného stavu.

Zapojení do fyzické sféry. Možnost působení v širším rozsahu může v některých situacích snížit potřebu vstupovat do skrytých situací. To může být významné během SOPF misí za účelem snížit velikost nasazených sil v době, kdy nebezpečí averze klesá a kdy roste potřeba udržovat veřejnou a mezinárodní podporu. Aby byl tento typ zapojení úspěšný, měl by být závislý na rozsáhlých prostředcích sběru informací zaměřených na jednotlivé cíle, minimalizaci vedlejších ztrát a analýze skrytě operujících činitelů. Zde se může stále ukazovat potřeba doplnění vojenskými jednotkami a kapacitami, které mohou působit jako předsunutý prvek v operačních oblastech, případně urbanizovaném terénu. Zatímco velikost, složení a kapacity těchto prvků se mohou lišit podle typu mise, celkový vliv na síly EU může mít za následek menší předsunutý prvek, který je ve své podstatě rychlejší a přesnější. Tyto účinky mohou vyžadovat, aby měly jednotky prostředky pro účinnou lokalizaci, rozlišení a sledování cílů k znovunasazení s rozhodnou rychlostí a důrazem a prostředky pro souběžné působení s mezinárodními, národními a nevládními agenturami v prostorech bojových činností. Bez ohledu na rovnováhu účinku bude muset přetrvat požadavek na fyzickou přítomnost nasazeného personálu, zapojený buď přímo do bojových akcí, nebo do podpůrných aktivit.

Zapojení do kybersféry. Mimo tradiční formy vojenského zapojení by měly být informační operace brány v úvahu již v plánovací fázi a prostupovat všemi operacemi. To klade důraz na předcházení protivníkovým rozhodovacím cyklům a úsilí o informační dominanci nad nimi. Jednotky členských států budou využívat zranitelnosti stran konfliktu rozsáhlým využitím informací a jejich přidružených prostředků.

Zapojení do lidské sféry. Základem úspěchu je získání místního obyvatelstva pro svůj záměr. Informační operace zahrnující psychologické akce se proto mohou stát významnějšími. Aby byly vojenské síly schopny reagovat a zachovat důvěryhodnost během operací krizového managementu, potřebují si udržet schopnost zvyšovat tempo. Čas potřebný k dosažení žádoucích účinků v daném prostředí by mohl zajistit udržitelnost a ochranu sil. Je nutno, aby vojenské síly také pečlivě zvažovaly, jak jsou jejich akce vnímány, aby mohly získat a udržet si podporu místního obyvatelstva.

Operační směrnice

Přístup k operacím s efektivním účinkem (EBO). Tento přístup vyžaduje vhodné propojení a harmonizaci schopností a prostředků k dosažení žádoucích účinků na podporu strategických cílů a konečného stavu. V systémovém přístupu by měl být každý z těchto účinků identifikován a začleněn do zvýšení souladu s ostatními složkami EU a partnery. Požadované účinky musí pocházet z jasného politického zadání. Přijetím toho jako budoucího vývoje by mohly být operace EU úspěšnější adoptováním některého efektivního účinkového přístupu založeného na komplexním plánování. Následující směrnice mohou ukázat, jak jsou síly vyvinuté, organizované, vybavené a vycvičené.

Orientované a propojené znalosti. Souvislé účinky mohou být závislé na schopnosti shromažďovat a zpracovávat relevantní informace a zprávy k získání znalostí. Všechny elementy vojenských součástí by měly být propojeny a synchronizovány časově a účelově, aby umožnily snadnou výměnu informací. Síťové propojení by mohlo usnadnit pružnou organizaci sil úkolového uskupení a umožnit velitelům na všech stupních provádět inovační rozhodnutí. Tato schopnost by se také měla rozšířit k dalším nástrojům EU a partnerům. Vojenští velitelé budou moci využít většího stupně digitalizace a lepšího přístupu ke znalostem (ale s vyvarováním se informačnímu přetížení), dovolujícího jim plánovat dále dopředu, v čase i prostoru, a zaměřit se ještě více na efektivní účinky. Se zvýšenou situační připraveností by měli být velitelé schopni zužitkovat možnosti a snížit riziko operací, avšak stále se od nich bude očekávat, že učiní rázné rozhodnutí, bude-li to potřebné.

Citlivost vzhledem ke kultuře a pohlaví. Budoucí operace mohou vyžadovat větší míru citlivosti ke kultuře a pohlaví, aby úspěšně fungovaly v lidské sféře budoucího operačního prostředí. Pozornost k pohlaví a plné porozumění úloze žen v konfliktech a krizích by mohlo přispět ke zvýšení účinnosti operací.

Podstatné bojové možnosti. Bez ohledu na typ nebo stupeň té které operace by mohla každá krizová situace rychle přerůst v konflikt, kde by vojenský personál mohl být přinucen použít smrtící síly nebo jí alespoň pohrozit. Následně by všechny rozmístěné jednotky požadovaly schopnost jejich vlastní ochrany, včetně přechodu na útočné operace.

Schopnost pro přizpůsobené síly úkolového uskupení. Bude existovat dokonalejší koordinace mezi námořními složkami, pozemními složkami, vzdušnými složkami, složkami speciálních sil a logistickými složkami. Trend směřující ke spojení v menší přizpůsobené jednotky a úkolová uskupení by měl pokračovat. Těsně sjednocený manévr a palebná síla (smrtící, nesmrtící, kinetická a nekinetická) od všech složek může dovolit vyšší tempo, větší účinky a rychlejší použití bojové síly s menšími rozmístěnými silami.

Schopnost působit s partnery. Vojenské síly členských států by měly být připraveny na společné působení s dalšími nečlenskými zeměmi EU a s národními a mezinárodními organizacemi, včetně NATO a OSN s vhodným a projednaným rámcem. Kde to bude možné, mělo by se toto pravidlo rozšířit také k nevládním organizacím. Budoucí operace EU budou civilně-vojenské a někdy také vzájemně podporované, budou chápány jako komplexní vedení operací, kombinující vojenské a právně vynucené akce, akce humanitární pomoci, ekonomické, legální a diplomatické akce. V závislosti na jejich povaze a stupni, kterého dosáhly, by tyto operace měly být plánovány a vedeny souvislou a komplexní cestou, v kooperativním postoji a s ohledem na různé nástroje EU. To může zahrnovat potřebu další koordinace vojenské a civilní spolupráce velení. Vojenské elementy by měly mít schopnost posouvat se mezi „podporovanou rolí“ a „podporující rolí“.

Přizpůsobivost. Vojenská součást operací EU musí být schopna rychle se přizpůsobovat novým formám konfliktů, novým činitelům, úkolům a tempu technologické inovace a sama sebe prosadit mezi státními a nestátními činiteli. Velmi rychlé tempo technologické inovace vede k novým zbraňovým systémům, rychlejšímu přesunu, síťovému velení v reálném čase, kontrole a průzkumu, a následkem toho k novým strategickým a taktickým možnostem jako reakce na změněné činitele a úkoly.

Schopnost provádět informační operace. Informační operace musí být považovány za nedílnou součást „operací s efektivním účinkem“. Informační operace zaměřené na morální a poznávací charakteristické rysy v lidské sféře se mohou stát ještě významnějšími. Mohou také snížit celkové náklady a rizika pro personál. Zatímco současné záměry volají po informačních operacích na podporu rozmístěných vojenských sil, budoucí mise mohou zaznamenat zvýšenou důležitost pro tyto informační operace.

Součinnost. Vývoj spojeného, mnohonárodnostního a multifunkčního étosu by se měl stát cílem pro všechny účastníky v operacích EU. Strategická potřeba součinnosti napříč personálem, vedením a řetězcem velení, procedur, výcviku, materiálu a infrastruktury je společná pro všechny nástroje EU. Společné vzdělání, standardy a výcvik v záležitostech souvisejících s ESDP by měly být samozřejmostí. Další usměrňování procesů rozhodování a struktur uvnitř EU může zlepšit součinnost a spojitost.

Expediční přístup. Operace EU podniknuté členskými státy by měly být nařízeny směrem k jasně definovanému a snadno pochopitelnému cíli, který přispěje k dosažení požadovaného konečného stavu. Vojenské prostředky vyžadují schopnost navrhnout vojenský potenciál v souměrných a nesouměrných scénářích, nad strategickými vzdálenostmi a potenciálně možnými oblastmi operací. Smysl pro expediční přístup musí být součástí kulturního a účinného výcviku, vedení a postavení sil.

Odolnost. Pokud už jsou vojenské součásti rozmístěny, musí být schopny vydržet a vytrvat po dobu operace. Především asymetrické hrozby mohou být zacíleny proti těmto vlastnostem, v lidské i fyzické sféře.

Přesnost. Výkonnost a efektivnost kladou důraz na schopnost dosáhnout účinků s přesností. To může také minimalizovat vedlejší škody a další nezamýšlené důsledky. Tato schopnost může být znásobena účinným informačním systémem.

Pružnost. Pružnost v myšlení vyžaduje, aby byly vojenské síly na všech stupních schopny zvládnout nejasné, nepřetržitě se měnící situace plánováním, rozhodováním, komunikací a jednáním takovým způsobem, který předčí schopnosti a pohotovost protivníka. Budoucí síly členských států EU se mohou setkat s více úkoly v mnohostranných konfliktech. Je třeba, aby tyto síly byly schopny posunovat se mezi různými rozměry operací a aby tak při zachování svých primárních vojenských možností mohly být lehčí a pružnější.

Rychlost. Vojenské součásti operací vedených EU musí být schopny rychle reagovat na krizové situace způsobem, který zabrání dalším nepřátelským akcím. Schopnost manévrovat rychleji než protivník udá podmínky pro obsazení a udržení výhody.

6. BUDOUCÍ SCHOPNOSTI

Úvod. Vojenské síly členských států by měly být schopny působit kombinovaným a spojeným způsobem společně s různými administrativními náležitostmi a organizací zapojenými do operací vedených EU. Reakce EU může proběhnout uvnitř mezirezortního rámce, kde prostředky spolupráce schopného velení, kontroly, plánování a informací jsou v jeho dostupnosti. Strategická potřeba součinnosti napříč spektrem personálu, vedení, výcviku a materiálu musí sahat až k taktické úrovni a s civilními prostředky EU. Velká různorodost hrozeb může vnutit EU potřebu schopnosti provést operace v zahraničí na značnou vzdálenost, za účelem potlačit hrozby přímo v jejich kořenech. Členské státy EU budou potřebovat zachovat ty schopnosti, které jsou potřebné k uspokojení potřeb jejich národní bezpečnosti. Operační prostředí bude v budoucích komplexních konfliktech pokračovat v úsilí o vyvarování se obětem a vedlejším ztrátám při dosahování cílů mise. Členské státy EU by měly zajistit dostupnost aktuálních a přesných informací na podporu vojenských operací včetně těch rušivých. V síťovém prostředí by měly být malé manévrové elementy schopny působit v širší oblasti a zároveň udržovat schopnost rychle se zkoncentrovat.

Schopnosti

Velení a řízení
• Schopnost velení a řízení tvoří rozhodující prvek na bojišti pro informační a rozhodovací nadřazenost. Je zaměřena na zaměstnávání sil členských států EU, prostředků a příslušenství přiměřených misi a jejich požadavků tak, aby mohlo být dosaženo žádoucích účinků.

• Během přípravy a vedení operací EU musí být neustále zajištěno velení a řízení v téměř reálném čase a mezi všemi stupni velení a složkami EU. Bude potřeba, aby se zakládalo na usměrněné C2 (Velení a řízení) organizaci, jasných a standardizovaných C2 procedurách a bezpečné a účinné podpoře velení. Schopnost velení musí být podporována rychlým rozhodováním. Je nutné, aby členské státy EU vytvořily spojená a kombinovaná velitelství, která budou snadno rozmistitelná a udržitelná, se schopností plánovat, vést a posuzovat mnohonárodní operace. Dostupnost plánování, podpory rozhodování a prostředků velení bude nezbytná pro globální multifunkční krizový management.

• Bude existovat požadavek provádět operace podporované síťovými prostředky stejně jako stanovit, udržet a sdílet situační připravenost v reálném čase. Tato schopnost velení musí být bezpečná a flexibilní a musí rovněž minimalizovat omezení kvůli vzdálenosti, terénu a počasí.

• Bude třeba, aby bylo operační velení schopno cvičit orgány velení a řízení nad relevantními prostředky EU ve stanovených oblastech a během stanoveného časového intervalu. Schopnost snadno komunikovat s partnery na všech stupních, stejně jako schopnost zapojit se do spojených a kombinovaných velitelství se stanou prioritami.

Informovat
• Budoucí operace podniknuté EU se budou spoléhat na schopnost sbírat, zpracovávat, třídit, sdílet, rozšiřovat, znovuzískávat a ukládat informace. Systémy informačního managementu by měly optimalizovat tyto procesy a přizpůsobovat požadovaný výstup podle specifik mise. Bude nezbytné, aby informace byly mezirezortního charakteru a rychle dostupné.

• Zprávy a zjištění získané během sběrné a průzkumné fáze jsou nepostradatelným příspěvkem zajišťujícím nezávislé kapacity pro učinění úsudku, přijetí řádných rozhodnutí a příslušných kroků, stejně jako představení obecných zájmů v komplexním prostředí. To je požadováno po členských státech EU proto, aby měly k dispozici široké spektrum rozpoznávacích a sledovacích prostředků, včetně analýzy kyberprostoru vzhledem k vojensky významným informacím. Cílem by se mělo stát dosažení většího pokrytí než dnes, se zaměřením na oblasti strategického zájmu pro EU.

• Vyvíjení spolehlivých strategických a komunikačních i zpravodajských prostředků a jejich ochrana proti fyzickým a nefyzickým hrozbám, stejně jako možnost přístupu k navigačním a zeměpisným souřadnicím bude rozhodující. Sloučení těchto prostředků může poskytnout členským státům EU základy pro běžné šíření informací a spolehlivou a bezpečnou komunikaci.

• Výsledek této schopnosti získávání a bezpečného zacházení s informacemi se může stát zřejmým ve znatelném zlepšení schopnosti reagovat na podněty rozhodovacího procesu řetězce velení a ve vytváření stále efektivnějších ovládacích úkonů vojenských sil.

Zapojit
• Se záměrem stát se efektivními, měly by síly zamítnout nebo ovládnout, limitovány v čase i prostoru, moře, zemi, vzduch a informační sféry, aby narušily schopnosti protivníka v přímém dotyku i mimo něj a zároveň dosáhly požadovaných účinků na cíl. To vyžaduje schopnost rychle obsadit prostor na zemi, ve vzduchu nebo na moři. K tomu je potřebná přesnost, vysoká rychlost a schopnost zapojení.

• Ve spojeném prostředí jsou vojenské možnosti celkově nadřazeny schopnostem jednotlivých služeb. Rovnovážné zapojení se musí stát optimálním pro všechny služby. Všechny vojenské schopnosti by měly odrážet rostoucí pravděpodobnost a významnost boje v komplexním terénu, stejně jako v zastavěných a přímořských oblastech. Síly potřebují řadu schopností, od fyzického zničení až po nesmrtící působení. Budoucí operace si vyžádají schopnosti pro přesné a selektivní zaměřování a zapojení, a tím minimalizování vedlejších ztrát, zejména v zastavěných oblastech.

• Příprava a vedení budoucích operací EU budou vyžadovat nepřetržité zvažování aspektů souvisejících s vesmírem, stejně jako komunikaci a detekci a identifikaci potenciálních hrozeb ještě před příslušnou odezvou.

• Bojové identifikační schopnosti jsou v komplexním operačním prostředí stále důležitější pro snížení ztrát mezi spojeneckými silami, partnery, civilním a místním obyvatelstvem.

• Kde to bude proveditelné, musí se členské státy také zaměřit na snížení dopadu vojenských operací na životní prostředí.

Chránit
• Dřívější znalost celkové situace je nezbytným předpokladem pro efektivní operace ESDP. Z toho důvodu by mohlo být pro členské státy prospěšné mít přístup k příslušnému střežení a pokročilým alarmovým schopnostem.

• Je rozhodující mít schopnost detekovat (a následně odpovědět útokem) ty zbraně, které ze zákonných, mravních nebo etických důvodů nejsou dostupné silám členských států (jako biologické zbraně), ale mohou být volně použitelné protivníkem. Tímto způsobem je důležité chránit naše síly proti biologickým zbraním, kterým mohou čelit. Vysoké standardy pro zacházení s oběťmi a schopnost obnovit zasažený personál se stane prioritou dokonce i v geograficky vzdálených oblastech.

• Rozpoznáním rozšířené povahy budoucího bojiště mohou členské státy EU stále citelněji potřebovat zabezpečit sítě a prostory operací proti fyzickému útoku i „kyberútoku“.

• Bude zvláště obtížné zvládnout důsledky útoků ZHN. Preventivní rozšíření bude stejně důležité jako schopnost odvetného použití. OPZHN a ochranné schopnosti mohou být zásadní pro některé mise ESDP.

Rozmístit
• Rozmistitelnost je předpokladem pro operace ESDP zahrnující zesílení a udržení sil. Členské státy EU by měly mít své dostupné, použitelné prostředky pro strategickou rozmistitelnost na velkou vzdálenost. To vyžaduje adekvátní, včasné a bezpečně dosažitelné prostředky a procedury vzdušného, mořského a pozemního transportu.

• Je plánováno strategické rozmístění a mělo by být také koordinováno na spojeném a mnohonárodním základě, využívající všechny způsoby dopravy a dosažitelných civilních zdrojů. Zajištěná rozmistitelnost vytváří základ pro rychlé, spolehlivé expediční schopnosti, které by měly být jedním z hlavních cílů EU k zvládnutí krizových situací a prevenci konfliktů. Bude zapotřebí, aby se zakládala na strategické letecké dopravě, na schopnosti doplňovat palivo za letu a na schopnostech strategické námořní dopravy, stejně jako na pozemních prostředcích.

• Pro přesuny uvnitř bojiště jsou požadovány prostředky pro mobilitu a pozemní podporu mobility, taktickou leteckou dopravu a vzdušnou mobilitu.

Udržet
• Úspěch operací bude také záležet na udržitelnosti rozmístěných sil. Udržitelnost bude zahrnovat zaopatření, nahrazení a rotaci sil s nezbytnými prostředky a příslušenstvím dle operačních požadavků. I když bude operační prostor velmi vzdálený teritoriím členských států EU, musí být udržitelnost zajištěna po celou dobu trvání rozmístění, bez ohledu na hrozby nebo dostupnost infrastruktury a dalších faktorů v operační oblasti.

• Kombinovaná podpůrná opatření by měla být schopna zajistit požadovanou kvalitativní a kvantitativní podporu na velké vzdálenosti a ve velkém časovém rámci. Tato schopnost může být zintenzivněna obstaráním přesné aktivní viditelnosti a sledováním. Přes to přese všechno mohou mezinárodní logistické komponenty dovolit snížení celkové logistické podpory. Každá jednotka musí být schopna zajistit udržitelnost po určitou dobu využitím vlastních prostředků. Harmonizace a v dlouhém období standardizace logistických požadavků a procedur může ulehčit mnohonárodní kombinovanou logistiku.

ZÁVĚR

Nové hrozby a rizika nebudou čistě vojenského charakteru, tudíž nebudou moci být řešeny pouze vojenskou cestou. Budoucí vojenské prostředí bude stále vyžadovat schopnost bojovat proti terorismu a bránit šíření ZHN. To může být spatřováno jako první krok ke stálým, ale modulárním bezpečnostním strukturám, nezbytným ke garantování bezpečnosti na evropské úrovni. Z tohoto hlediska je integrace evropské obrany základním požadavkem a ustanovení společných evropských ozbrojených sil, nyní zatím pouze EU BG - Battle Groups, je v tomto procesu jedním z prvních počinů.

LITERATURA
COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION MILITARY STAFF, Brussels, 06 June 2006, 10150/06 LIMITE, ESDP.

POUŽITÉ ZKRATKY

BG Battle Groups (bojová uskupení)

CIMIC Civil-Military Cooperation (civilně-vojenská spolupráce)

ESDP European Security and Defense Police (Evropská bezpečnostní a obranná politika)

EBO Effect Based Operations (operace s efektivním účinkem, operace založené na účincích - efektu)

EU European Union (Evropská unie)

OPZHN Ochrana proti zbraním hromadného ničení

OSN Organizace spojených národů

Vytvořeno 22.7.2007 1:59:22 | přečteno 9422x | Frank

Diskuze

Do diskuze zatím nikdo nepřispěl.