Obrana a strategie

Vilém KOLÍN

Since early 1990s the society of states had resorted to the application of armed force in a number of occasions to stop systematic, flagrant and widespread violations of human rights and humanitarian law in what was colloquially called "humanitarian intervention." Despite the fact that some military interventions succeeded, humanitarian intervention provokes controversy. Skepticism is always about the question of whether it is legitimate to use armed force in such circumstances. Drawing upon Thomas Aquinas’s doctrine of just war, the article addresses the question of when humanitarian intervention is justified. The inquiry begins with the description of the meaning of humanitarian intervention. The notion of "legalist paradigm," along with the significance of the United Nations Charter, is examined afterwards. An account of the changing nature of conflict and the idea of "military humanitarianism" follows and, at the same time, precedes a section devoted to the analysis of Aquinas’s doctrine of just war. The article concludes with the scrutiny of the legitimacy of humanitarian intervention in the context of Aquinas’s moral theory of war, its present understanding and relevant political, legal and moral circumstances.

Petr SUCHÝ

Text zkoumá proměnu strategického jaderného arzenálu Ruské federace a USA po závěru studené války. Současný stav ruských strategických sil následně konfrontuje se stávajícím a budoucím potenciálem amerického protiraketového systému. Poukazuje na to, že obavy ruských představitelů z toho, že systém pro Rusko představuje přímou hrozbu a jeho existence povede k oslabení či zániku strategické stability, jsou zcela nepodložené a neodpovídají realitě. Dále se snaží prokázat, že probíhající modernizace ruských strategických sil je spíše projevem snah zachovat status quo v rámci zbrojní dynamiky, a tak udržet dostatečný odstrašovací potenciál než jednoznačným symptomem reakce na opatření USA v oblasti strategické obrany, která by měla charakter závodů ve zbrojení.

Gunther HAUSER

The primary aim of this contribution is to define and to discuss Austria’s role in European security. Security policy in Austria today continues along the lines of pragmatic neutrality by participating in EU Petersberg and NATO Partnership for Peace tasks. Although Austria works closely with NATO member states within NATO PfP and EU, NATO membership did not enjoy high popularity in Austria. According to various polls more than two thirds of Austrians still favor neutrality. However, Austria is quite engaged in UN, EU and NATO peace support operations. As a member of EU, Austria has pivotal interests in integrating Central, Eastern and Southeastern European states into Euro-Atlantic security structures.

Pavel FOLTIN*, David ŘEHÁK**

Příspěvek se zabývá problematikou mezinárodní spolupráce v oblasti boje proti terorismu prostřednictvím vybraných nejvýznamnějších mezinárodních organizací. Popis každé organizace tvoří dvě části, přičemž první je zaměřena na historický vývoj a charakteristiku, druhá poskytuje přehled činnosti organizace v oblasti boje proti terorismu. V rámci tohoto přehledu jsou prezentovány hlavně jednotlivé protiteroristické složky organizace (např. výbory či pracovní skupiny) a nejvýznamnější přijaté konvence. Hlavní důraz je kladen především, nikoli však zcela, na období bezprostředně následující po teroristických útocích na USA 11. září 2001, kdy byl zaznamenán prudký vzestup rozvoje mezinárodní spolupráce v této oblasti.

Josef JANOŠEC

Poválečná stabilizace je vždy uskutečňována s využitím vojenských aktérů.Příspěvek zahrnuje představení Iráku jako prostředí pro strategické cíle stabilizace z hlediska geografických, demografických, politických i vojenských charakteristik. Upozorňuje na zvláštnosti procesu poválečné stabilizace. Analyzuje vojenské aktéry v Iráku. Specifikuje strategické cíle stabilizace v Iráku.

Lukáš VISINGR

Článek poskytuje základní informace o dnešních tzv. soukromých vojenských společnostech (PMC), nabízí některé jejich typologie a zaměřuje se na PMC nabízející letecké služby. Ty dnes sahají od logistické podpory a údržby přes výcvik a konzultace až po přímé nasazení na bojišti. Text také analyzuje hlavní výhody a nevýhody, které vyplývají z kontraktování těchto společností pro státy i mezinárodní společenství.