Obrana a strategie

Více o autorovi

Autor:	HOFREITER, Ladislav
Název:	Teória a riešenie konfliktov
Místo vydání:	Liptovský Mikuláš
Vydavatel:	Akadémia ozbrojených síl generála M. R. Štefánika Liptovský Mikuláš
Rok:	2008
Počet stran:	206
ISBN:	978-80-8040-347-8

Konflikty vojenského i nevojenského charakteru a způsoby jejich řešení jsou nedílnou součástí bezpečnostního prostředí a pozornost jim věnovaná je součástí politických, vojenských i akademických studií. Konflikty představují vyhrocenou formu napětí mezi jednotlivými aktéry a znamenají jeden z nejviditelnějších a nejcitlivěji vnímaných problémů v lidských dějinách. Rozvoj teoretického poznání v této oblasti je pro poznání bezpečnosti, bezpečnostních vztahů, jejich dynamiky a vývoje vděčným, avšak poněkud opomíjeným tématem, minimálně v českém a slovenském prostředí. Toto relevantní téma zde není časté, a proto lze vydání každé nové publikace zaobírající se teorií konfliktů jen přivítat.

Publikace Teória a riešenie konfliktov je původním dílem zkušeného autora, který zde shrnuje podstatné informace z oblasti teorie a řízení konfliktů. Kniha je rozdělená do devíti samostatných kapitol, které od seznámení se základními teoriemi konfliktu přes vztah mezi konfliktem a násilím, příčinami, funkcemi a strukturou konfliktu, typologií a dynamikou konfliktu dochází k možnostem jeho řešení. Pozornost je věnována i současným ohniskům napětí a krizovým regionům v globálním měřítku.

První kapitola představuje uvedení do problematiky z historické perspektivy, seznamuje čtenáře s teoriemi konfliktů, přičemž vychází z reprezentativního souboru autorů věnujících se otázkám konfliktů od antiky přes středověk a osvícenství až po současnost. Názory Aristotela, Platóna, Tomáše Akvinského, Hobbese, Kanta, Marxe, Webera, Huntingtona a mnoha dalších jsou zde podrobeny vzájemnému porovnání a konfrontaci. Druhá kapitola je zaměřena na charakteristiku základních pojmů a jejich interpretaci, která je založena na pochopení jejich sémantické podstaty a začlenění do systému vztahů mezi společenskými a sociálními subjekty. Třetí kapitola přináší typologické vymezení příčin konfliktů, zkoumá jejich etnickou, politickou, religiózní, ekonomickou či jinou dimenzi a mapuje celou řadu dalších problémů, které mohou způsobit konflikt mezi státními a nestátními aktéry.

Čtvrtá kapitola se zabývá funkcemi konfliktu, jejich identifikací a hodnocením, a vymezuje jejich destruktivní a konstruktivní funkci. Pátá kapitola pojednává o struktuře konfliktu, teoreticky definuje objekt, předmět, aktéry a prostředí konfliktu. Šestá kapitola typologicky vymezuje vnitrostátní a mezistátní konflikt a násilné a nenásilné konflikty, přičemž se opírá zejména o relevantní práce z akademických pracovišť v Uppsale a Heidelbergu. Sedmá kapitola popisuje dynamiku konfliktu, změny v jeho intenzitě, průběh i postkonfliktní fázi. Není zde opomenuta ani role mezinárodního společenství a problematika postkonfliktní stabilizace a rozvoje hospodářských a společenských struktur. Osmá kapitola je věnována řešení konfliktů, včetně popisu prevence konfliktů, analýzy konfliktů a metod řešení z hlediska teoretických možností. Jsou zde shrnuta i základní pravidla, která by měla být pro ideální řešení konfliktu naplněna. Závěrečná kapitola analyzuje vybrané soudobé konflikty v regionálním i globálním měřítku a stav potenciálního řešení těchto konfliktů na úrovni mezinárodních vztahů. Analýze jsou zde podrobeny konfliktní komplexy Balkánu, Palestiny, Blízkého východu, Kavkazu, Střední Asie a severní Afriky. Samostatně je tu vymezen fenomén terorismu jako projev a důsledek konfliktu.