Obrana a strategie

Oldřich VONDRUŠKA

Tato studie si klade za cíl porozumět motivům a zájmům USA ve vztahu k Saúdské Arábii v určitém období prostřednictvím analýzy dostupných primárních a sekundárních zdrojů. S ohledem na úroveň analýzy jsem zvolil výkonnou moc státu, která je zodpovědná za realizaci zahraniční politiky prostřednictvím prezidenta, Národní bezpečnostní rady a Ministerstva obrany. Studie se zaměřuje na americký vojensko-bezpečnostní přístup k Saúdské Arábii, protože se jedná o nejlepší indikátor podoby vzájemných vztahů s regionálními i globálními důsledky. Vybrané období představuje vlády prezidentů Reagana, Bushe seniora a Clintona, zahrnuje tak několik důležitých událostí, které ovlivnily celosvětovou politiku. Přes několik nezdarů, které obě země během tohoto období zasáhly, zůstávají vzájemné vztahy stabilní a Saúdská Arábie je stále považována za jednoho z nejbližších spojenců USA na Středním východě.

Martin JANKŮ

Článek pojednává o problému cílené likvidace (atentátů) a jejího využití v boji proti terorismu a protiteroristické politice obecně. Za účelem analýzy jsou cílené likvidace vnímány ze tří hledisek - ; právního, morálního (etického) hlediska a z hlediska efektivity. Ačkoli je tato taktika a její využití vysoce kontroverzní, konkrétní analýza z pohledu těchto tří dimenzí může napomoci nejen ke vnímání cílené likvidace jako legitimního nástroje pro boj s terorismem, ale současně i nutnosti splnění všech příslušných podmínek vyplývajících z těchto hledisek (zejména pak právního).

Barbora WINTEROVÁ

Článek se zabývá určením problematiky konfliktů o vodu. Cílem je definovat a analyzovat potenciál konfliktů ve Střední Asii. V textu je aplikována typologie Petera Gleicka, která se jako jedna z mála zabývá problematikou konfliktů o vodu, přičemž z hlediska použité metodologie převažuje deskriptivní analýza. Oblast Střední Asie splňuje téměř všechny Gleickovy indikátory, podle nichž se nelze konfliktu vyhnout.

Anna ANTCZAK

The article deals with main areas of Spanish national defence policy within the Mediterranean area. This vital element of the Spanish defence policy is strongly connected with close cooperation within NATO and the EU. It discusses three main fora the Mediterranean policy has been being realized, namely the Mediterranean Dialogue, the Barcelona Process and the 5 + 5 Initiative, their basic principles, assumptions and role in the overall Spanish policy towards the Mediterranean region. It concludes with a few remarks stating that Spain wants to be present on as many for a as possible which deal with cooperation with the non-European countries of the Mediterranean region, being aware, on the other hand that only a synergy of efforts in the field especially between NATO and the EU would be a best solution also to omit duplication.

Petr ZELINKA

Tato analýza má za úkol predikovat dění v Afghánistánu, respektive nastínit perspektivy vývoje vzbouřenectví v Afghánistánu a přilehlých pákistánských oblastech. Vycházíme z premis, že je nutno do analýzy zahrnout i Pákistán, že úroveň legitimity je u vzbouřenectví stejně tak důležitá jako rovina vojenská a dále že úspěšná jednání s Tálibánem v současné době nejsou možná. Nejdříve předestřeme geografické a demografické determinanty ovlivňující konflikt. Po krátkém historickém exkurzu přistoupíme k rozboru aktérů zapojených do vzbouřenectví. Tím bychom měli získat vhled do situace, který rozšíříme aplikací Manwaringova paradigmatu, to pomůže analyzovat hlavní faktory, které následně extrapolujeme do prvního scénáře, k němu přidáme další dva scénáře založené na predikci. Hlavním zjištěním práce je, že i přes navýšení vojenské přítomnosti a získání legitimity nemusí dojít k odstranění vzbouřenectví, které vyžaduje nápravu i v pákistánském pohraničním pásu.

Zdeněk KŘÍŽ*, Zinaida SHEVCHUK**

Georgia is one of the countries that have long been seeking NATO membership. The article deals with history of NATO - ; Georgian relations, analyses the motives of this country for its accession to NATO and finds an answer to the question of whether these motives are similar to the accession motives of Central European, Baltic and Balkan countries. In addition, the article gives account of the way the chances of Georgia for its entry into NATO have been assessed by the Georgian political establishment against the background of the changes on the international political scene that have taken place over the last two years, especially the Russian-Georgian armed conflict in summer 2008 and the coming of Obama’s administration into the White House.