Obrana a strategie

Více o autorovi

Autor:	EICHLER, Jan
Název:	Mezinárodní bezpečnost v době globalizace
Místo vydání:	Praha
Vydavatel:	Portál
Rok:	2009
Počet stran:	328
ISBN:	978-80-7367-540-0

Publikace „Mezinárodní bezpečnost v době globalizace“ představuje zatím poslední příspěvek doc. PhDr. Jana Eichlera, CSc. k otázkám mezinárodní bezpečnosti. Již v práci „Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století“ z roku 2006 nabídl zejména teoretický pohled na otázky mezinárodní bezpečnosti a zabýval se vývojem a proměnami mezinárodní bezpečnosti od dob studené války. V titulu „Terorismus a války na počátku 21. století“ z roku 2007 se pak soustředil na charakteristiku globálního terorismu válek na přelomu tisíciletí a jejich vzájemné propojení. V nejnovější publikaci, kterou vydalo na počátku roku 2009 nakladatelství Portál, se autor rozhodl navázat na výše zmíněné monografie s cílem poskytnout široké odborné veřejnosti, jež se zajímá o otázky mezinárodní bezpečnosti, aktuální poznatky.

V první nejrozsáhlejší kapitole seznamuje autor čtenáře se základními pojmy z teorie bezpečnosti, které se běžně používají, ale bývají různě vykládány. Nechybí vymezení pojmů jako „bezpečnost“, „hrozba“, „riziko“, „mír“, „válka“ či „globalizace“. Autor se neomezuje na pouhé zjednodušující a zužující vymezení těchto pojmů prostřednictvím definic, ale svůj výklad naopak široce směřuje k problémům při používání těchto pojmů, historickým aspektům, vymezení pojmů v anglickém a francouzském jazyce, odlišným přístupům k těmto pojmům ze strany představitelů realismu, neorealismu, liberalismu, neoliberalismu, konstruktivismu a kritické teorie. Nechybí ani nové pojmy, které se objevily v posledních letech v publikacích světových autorů.

Druhá kapitola rozpracovává problematiku válek, které proběhly na konci minulého století v různých koutech světa (Afrika, Asie, Latinská Amerika, Perský záliv). Autor se věnuje dynamickému vývoji ve světě po skončení studené války, vnitrostátním válkám, které mají v dnešním globalizovaném světě závažný mezinárodní dopad (tzv. internationalized internal conflicts), hodnotí jednotlivé války, vysvětluje jejich mezinárodněpolitické a vojenské příčiny. Čtenář tak má možnost nahlédnout na ozbrojené konflikty, které probíhaly v posledních letech v té části světa, již autor podobně jako Francis Fukuyama označuje za historickou. Autor stručně, ale výstižně glosuje nejvýznamnější konflikty zejména za posledních patnáct let (občanská válka a genocida ve Rwandě, vnitrostátní válka na Srí Lance nebo v Kolumbii), připojuje ve vhodném rozsahu statistické údaje a cenné odkazy na relevantní zahraniční literaturu. Zvláštní pozornosti v druhé kapitole se těší tzv. velké války pod vedením USA, do kterých se zapojil i tzv. posthistorický svět (tedy Západ). Tady si autor klade zajímavé otázky v souvislosti s operací Pouštní bouře a uspořádáním mezinárodních vztahů po této operaci nebo s kontroverzní manifestací vojenských schopností NATO a zejména USA při operaci Spojenecká síla na Balkánském poloostrově.

V závěrečné třetí kapitole se Jan Eichler zabývá mezinárodním terorismem, jeho příčinami, principy jeho působení a způsoby boje proti němu. Autor zde vymezuje tři hlavní vývojové formy terorismu (národní, mezinárodní a globální terorismus), podává definice těchto pojmů a stručnou charakteristiku, hodnotí motivy a dopady teroristických útoků na počátku 21. století v USA a Evropě. Nejvýznamnější místo má v této kapitole globální terorismus. V souvislosti s ním má čtenář možnost se zprostředkovaně seznámit s teoretickým hodnocením myslitelů nejvýznamnějších proudů teorie mezinárodních vztahů (jako je např. Stephen Walt, Robert Pape, Philip Gordon, Jeremy Shapiro, Francis Fukuyama, Paul Rogers, Michael McGwire, Philip S. Golub či Ulrich Beck). Kniha tak může velice dobře sloužit jako užitečný prostředek k podrobnějšímu studiu přístupů v publikacích těchto zahraničních autorů. Přispívá k tomu i srozumitelný systém průběžných odkazů pod čarou a obsáhlý (přes 130 relevantních titulů) seznam monografií, zařazený na konci publikace, stejně jako věcný rejstřík.

Třetí kapitola je obohacena o hlavní rysy dvou velkých vojenských operací spuštěných v Afghánistánu a Iráku po nástupu globálního terorismu. Autor hodnotí význam operace Trvalá svoboda, připojuje postoje představitelů a obyvatel světových mocností k válce v Iráku (např. kritickou roli Izraele při prosazování vojenského úderu), popisuje charakter operací a přeměnu jasně vyhrané války ve vleklý asymetrický konflikt. Za pozornost stojí i postřehy k rusko-gruzínské válce (2008), kterou autor charakterizuje prostřednictvím tří hlavních tragických rysů: nepřiměřeného násilí, nerozlišeného násilí a vzájemné msty a krutosti. Na válku nahlíží i z pohledu mezinárodního práva, neopomíjí angažovanost mezinárodního společenství a připojuje zajímavé postřehy z diskusí v odborných a akademických kruzích.

Na samotný závěr autor připojil stručnou, avšak aktuální charakteristiku hlavních aktérů mezinárodních bezpečnostních vztahů, mezi které zařadil především „silné“ státy (USA, Rusko, Čínu) a nejdůležitější mezinárodní organizace (OSN, NATO, EU). Prostor tak dostala očekávání spojovaná s nástupem 44. prezidenta USA, Národní obranná strategie 2008, zhodnocení vojenské síly dnešního Ruska nebo čínský zájem na integraci do globálních struktur.

Tato kniha poukazuje na významné proměny mezinárodní bezpečnosti za posledních dvacet let po skončení studené války. Má ambice stát se vítanou a užitečnou pomůckou pro vysokoškolské pedagogy a studenty mezinárodních vztahů a příbuzných oborů pro svoji komplexnost a srozumitelnost. Neměla by zůstat stranou zájmu politologů i těch, kteří se chtějí orientovat v současné mezinárodní situaci.