doi:10.3849/1802-7199

Články

Bezpečnostní aspekty irácké imigrace do České republiky

Michael MURAD

Článek se věnuje imigraci z Iráku do České republiky. Hlavním cílem je identifikace a přiblížení možných bezpečnostních hrozeb a rizik s imigrací z Iráku spojených a jejich následná analýza. Představena je i malá, relativně integrovaná a v mnohém specifická komunita Iráčanů žijících v České republice. Nejvýznamnější hrozbu, která může s Iráčany souviset, představuje na základě analyzovaných zdrojů ohrožení národní bezpečnosti pramenící z jejich možných kriminálních aktivit. Asi nejdiskutovanější nebezpečí, které je dáváno do souvislosti s imigrací lidí z muslimských států, terorismus, není pro Českou republiku prozatím příliš aktuální.

14.6.2010 10:37:54 | přečteno 22387x | příspěvků: 0 | Hlavacek | Celý článek
 

Sekuritizace hrozby nedostatku vody v České republice

Petr MARTINOVSKÝ

Hrozba nedostatku vody je v posledních letech v bezpečnostních a strategických studiích často diskutovaným tématem. Chybí však práce zabývající se hodnocením této hrozby pro středoevropský prostor a Českou republiku. Tato studie si klade za cíl vyplnit mezeru a prozkoumat reflexi hrozby nedostatku vody mezi aktéry české bezpečnostní politiky. Metodologickým základem práce je konstruktivistický koncept sekuritizace Kodaňské školy bezpečnostních studií, primární data poskytlo dotazníkové šetření, sekundární a terciární pak analýza relevantních dokumentů. V závěru práce autor mimo jiné částečně odstupuje od konstruktivistického přístupu a na základě zprostředkované zkušenosti a pozorovaných trendů shrnuje základní objektivní rysy hrozby nedostatku vody v České republice.

15.12.2009 19:05:26 | přečteno 21936x | příspěvků: 0 | Hlavacek | Celý článek
 

From Washington to Lisbon: A new NATO strategic concept

Pavel NEČAS*, Peter TEREM**, Miroslav KELEMEN***

The new strategy was supposed to be presented at NATO’s 60th anniversary summit in Bucharest, as the previous Strategic Concept was agreed upon when NATO celebrated its 50th birthday ten years before. A number of factors baffled this intention. Despite the interest, particularly among the NATO members, who joined the Alliance after the end of the cold war, in a new strategic foundation for NATO, many of some other members had their doubts, because the new NATO strategy would have to take on both problems; the specification of the role of the Alliance and the promotion of its existence. To do so, it has to be a hybrid document, addressing the political and military decision making level in NATO as well as the publics inside and outside the Alliance. It has to provide strategic guidance and should be the foundation on which to build public support for security policy needs.

15.12.2009 19:05:33 | přečteno 17431x | příspěvků: 0 | Hlavacek | Celý článek
 

Vojenská reforma v kontexte bezpečnostnej politiky Ruskej federácie

Martin HOREMUŽ

Článok sa snaží priblížiť priebeh vojenskej reformy v Ruskej federácii v kontexte jej vlastnej bezpečnostnej politiky. V tomto zmysle sa zameriava predovšetkým na hlavné črty a problémy, s ktorými bolo reformovanie ozbrojených síl RF spojené. Základným nevyhnutným východiskovým bodom vojenskej reformy sa stala zmena medzinárodného bezpečnostného prostredia po rozpade bipolárneho systému, a taktiež vnútorná transformácia politického a ekonomického systému, ktorá však po roku 1991 prebiehala v špecifických podmienkach poznačenými permanentnou ekonomickou a sociálnou krízou, kreovaním nového politického systému, hľadaním postimperiálnej identity a miesta v systéme medzinárodných vzťahov.

15.12.2009 19:05:40 | přečteno 13109x | příspěvků: 0 | Hlavacek | Celý článek
 

Operace Lité olovo z pohledu izraelských strategií odstrašování

Miroslav KALOUS

Článek se zabývá izraelskou invazí do pásma Gazy (kterou Izrael nazval Operace Lité olovo), která proběhla v prosinci 2008 a vyvolala množství kontroverzí. Jeden z konkrétních proudů veřejné diskuse, která se rozproudila v době stahování izraelských sil, se zabýval otázkou, zda byla operace úspěšná ve smyslu zdokonalení izraelského odstrašovacího potenciálu. Tento článek si rovněž klade tuto otázku, avšak důkladným a strukturovaným způsobem. Za tímto účelem sleduje operaci a několik předcházejících a následujících měsíců z pohledu čtyř různých koncepcí odstrašování, které lze nalézt v izraelském bezpečnostním myšlení (a které byly definovány Uri Bar-Josephem v roce 1998). Konkrétně se článek snaží odpovědět na tři otázky: Kterou strategii odstrašování Izrael používal před operací Lité olovo? Kterou strategii mohla operace posílit? Došlo skutečně k takovému posílení?

15.12.2009 19:05:47 | přečteno 15774x | příspěvků: 0 | Hlavacek | Celý článek
 
Vytvořeno 15.12.2009 19:05:10 | přečteno 9816x | Hlavacek