Obrana a strategie

Případová studie Nejvyššího soudu Izraele

Jakub FUČÍK, Hubert SMEKAL

Článek se zabývá diskuzí přítomnosti nové skupiny aktérů na poli vedení válečných konfliktů, a to vnitrostátních soudů. Na případu Nejvyššího soudu Státu Izrael ukazujeme, že proces označovaný jako judicializace se prosadil i v oblasti rozhodování o způsobech vedení ozbrojených konfliktů. Upozorňujeme, že k adekvátnímu uchopení situace se nelze zaměřit pouze na poměrně odvážnou judikaturu soudu, ale je nutné zohlednit také míru akceptace této judikatury důležitými hráči v politickém systému Státu Izrael.

Logika virtuálních arzenálů v kontextu jaderného odzbrojení

Michal SMETANA

Článek se zabývá dvojsečnou rolí vojenské jaderné infrastruktury ve vztahu k jadernému odzbrojení. Na jedné straně se jedná o strategický prvek, který jaderným státům umožňuje snížit výrazným způsobem své arzenály a současně zvyšuje politickou vůli přistoupit k úplnému jadernému odzbrojení. Po dosažení světa bez jaderných zbraní se však zachování robustní jaderné infrastruktury — jakožto latentního „virtuálního arzenálu“ — stává závažnou hrozbou pro stabilitu odzbrojovacího režimu.

Už nikdy více „zapomenutí“…

Michael MURAD

Předložený text se věnuje syrským Kurdům, kteří v porovnání s Kurdy z Iráku a Turecka stáli stranou zájmu akademiků. Představeni jsou syrští Kurdové a jejich vztah k různým režimům, které vládly na území Sýrie po rozpadu Osmanské říše. Text se také věnuje komplikovanému vztahu Kurdů k projevům tzv. arabského jara na území Sýrie, který byl ovlivněn jejich historickými zkušenostmi. Tradiční politické strany byly zpočátku opatrnější, do opozice se nejprve zapojili zejména mladí aktivisté a diaspora (i ta v České republice). Kurdy (i irácké) částečně sjednotil boj s Islámským státem, ovšem neshody mezi nimi panují i nadále.

Důraz na obranu teritoria

Libor KUTĚJ

Nová strategie polské národní bezpečnosti byla schválena v závěru loňského roku. Při její tvorbě byl zohledněn aktuální bezpečnostní vývoj, především ukrajinská krize a současné chování Ruské federace v prostorech jejích tradičních velmocenských zájmů. Klade důraz na přenesení strategických priorit z účasti v zahraničních misích na úkoly spojené s bezprostředním zabezpečováním obrany teritoria Polské republiky. Je zřejmá prioritizace vlastního obranného potenciálu, závazků vyplývajících z členství v NATO a strategického partnerství s USA.

Karolina GAWRON - TABOR

Cílem článku je analyzovat činnost Visegrádské skupiny (V4) v letech 2010-2014 ve sféře obrany a pokusit se zodpovědět otázku: Do jaké míry představují rozhodnutí V4 novou kvalitu spolupráce? V analyzovaném období Visegrádská skupina prezentovala změnu v přístupu k obranné spolupráci. Důkazem toho jsou: zařazení obranné spolupráce do Visegrádské agendy, prezentování společných pozic v této oblasti na mezinárodním poli, angažování dalších zemí v diskusi o bezpečnosti ve formátu Visegrádská skupina Plus (V4+) a především zařazení specifických cílů na implementování a vytvoření institucionálních struktur a procedur v obranném plánování. Změnu v přístupu naznačuje taktéž vytvoření Visegrádské bojové skupiny (V4 EU BG). Uskutečněné akce naznačují nový přístup, ale taktéž do určité míry vytvářejí novou kvalitu ve spolupráci. Novou kvalitu budou představovat efektivně dokončené projekty a společná pozice konzistentně prezentovaná v oblastech, které jsou nejdůležitější pro region a jednotlivé země.