Obrana a strategie

Jakub RAFAY

Článok sa venuje vzťahu tzv. Islamského štátu [1] a chemických zbraní. Komplexne analyzuje túto problematiku v troch dimenziách: pôvod používaných chemických zbraní a možnosti vlastnej výroby; doposiaľ známe chemické útoky a pravidelnosti v taktike ich prevedenia; a znaky pravdepodobných chemických teroristických. Práca poskytuje ucelený pohľad na vývoj chemického komponentu stratégie Islamského štátu a na tomto základe predikuje vývoj chemického programu skupiny, ako aj najpravdepodobnejšiu formu budúcich teroristických útokov, ktoré by zahŕňali použitie chemických zbraní.

Lukáš TICHÝ

Hlavním cílem článku je jednak analyzovat význam teroristických útoků na energetickou infrastrukturu a průmysl pro strategii militantní teroristické organizace Islámský stát na pozadí vlivu islámu a jednak popsat konkrétní projevy a příklady teroristických aktivit zaměřených na energetický sektor v oblasti Blízkého východu a severní Afriky. V teoretické rovině je článek založen na konceptu teroristického útoku na energetický sektor a vztahu energetiky a sunnitského islámu. V metodologické rovině je pak článek založen na metodě případové studie rámující teroristické útoky Islámského státu [1] na energetický průmysl a infrastrukturu v Iráku, Sýrii a Libyi.

Richard STOJAR

Text se zabývá vývojem a projevy radikálních islámských proudů v kontextu balkánského regionu. Pozornost je zde věnována i historickému vývoji tzv. balkánského či evropského islámu, který byl značně odlišný od vývoje v ostatním islámském světě a který determinuje do současnosti postoje tamní muslimské populace ve vtahu k evropskému sekularismu či koexistenci různých náboženských skupin v evropském prostoru. Text se snaží přinést přehled nejvýznamnějších násilných projevů, které jsou s islámskými radikály spojovány v horizontu posledních dvou dekád i zhodnotit jejich možný rizikový potenciál do budoucna.

Miroslava PAVLÍKOVÁ

Když v roce 2013 vypukla ukrajinská krize, začalo se diskutovat o možném nastolení kybernetické války. Otázky využití kybernetických nástrojů ve válečných konfliktech jsou předmětem bádání již několik posledních let a konflikt, v jehož rámci se vyskytují aktéři s kapacitami takový boj vést, zdůrazňují důležitost tento fenomén pečlivě analyzovat. Práce zkoumá kybernetický boj mezi Ruskem a Ukrajinou v době ukrajinské krize a na základě teorie kybernetické války analyzuje jednotlivé incidenty.

Vliv vnějších faktorů na bezpečnost země

Jan ZÁHOŘÍK, David ŠANC

Etiopie v posledním desetiletí zažívá nebývalý ekonomický růst, zatímco transformace směrem k demokracii spíše selhala. Vzhledem k tomu, že Roh Afriky patří mezi nejnestabilnější regiony v Africe, mají externí faktory významný vliv na vnitřní politiku jednotlivých států. V této studii se zaměříme na vnější faktory ovlivňující bezpečnost Etiopie, neboť se domníváme, že právě vnější faktory mají výrazný vliv na utváření vnitřní i zahraniční etiopské politiky.

Analýza protipovstaleckého boje jako vzestupu strategické subkultury

Tomáš KARÁSEK

Výzkum strategické kultury se obvykle věnuje jejím stálým rysům, zatímco možnost náhlých posunů klíčových charakteristik je většinou opomíjena. Se záměrem překonat tento problém představuje článek analytický rámec pro studium změny strategické kultury, který předpokládá klíčovou roli existujících strategických subkultur. Užitečnost a meze aplikace tohoto přístupu jsou následně testovány na americké strategické kultuře po roce 2001, zvláště ve spojitosti se vzestupem doktríny protipovstaleckého boje během válek v Iráku a Afghánistánu.