Články
NOVÉ OPERAČNÍ KONCEPCE OZBROJENÝCH SIL USA A PERSPEKTIVY JEJICH UPLATNĚNÍ
Text článku se zabývá okolnostmi vývoje a implementace nových operačních koncepcí použití ozbrojených sil Spojených států. Jeho prvním cílem je teoreticky vymezit problematiku tzv. společných prostorů s ohledem na schopnosti vojsk v operacích zajistit či zamezit přístup do těchto oblastí. Druhým cílem je analyzovat pozadí vývoje koncepce AirSea Battle, objasnit podstatu jejího specifického zaměření na Čínu, jako i protiopatření této velmoci vůči Spojeným státům. Třetím cílem je objasnit okolnosti vedoucí ke spěšnému nahrazení této koncepce novou koncepcí, tzv. Joint Concept for Access and Maneuver in the Global Commons, využívající mnohem širšího spektra schopností ozbrojených sil Spojených států. Článek se v závěru věnuje i úvahám implikace nové koncepce nejen z pohledu USA, ale také spojenců v rámci Severoatlantické aliance.
RESILIENCE V DISKURZU O NÁRODNÍ BEZPEČNOSTI
Z konceptu „resilience“ se stal mocný princip a diskurzivní nástroj v oblasti národní a mezinárodní bezpečnosti. Pro ilustraci vzestupu „resilience“ ve strategickém diskurzu severoatlantického regionu je článek rozdělen do dvou částí. První část analyzuje národní bezpečnostní diskurz dvou mocných států v regionu, jmenovitě Velké Británie a Spojených států. S použitím časového rámce 2010–2015 lze důležitost resilience sledovat v řadě strategických dokumentů. Ve druhé části se úroveň analýzy posouvá ke dvěma významným mezinárodním organizacím – NATO a EU. Cílem této části je poukázat na pozoruhodný nárůst diskurzu o resilienci, který získal pevnou půdu v průběhu roku 2016. Práce tedy zkoumá přitažlivost resilience pro státy, jakož i pro mezinárodní organizace, aniž by implikovala příčinný vztah mezi danými diskurzy. Zdůrazňuje rovněž významnou roli resilience jako hodnoty a principu, stejně tak jako žádoucího stavu, na pozadí komplexních a hybridních hrozeb pro národní i mezinárodní bezpečnost.
RŮST ČÍNSKÉ NÁMOŘNÍ MOCI
Nové politicko-vojenské ambice v regionu?
Ve snaze o zajištění hospodářského výkonu a zachování sociální stability je čínská vláda silně motivována k zabezpečování stálého přísunu nezbytných nerostných surovin a zároveň vývozu čínského zboží mimo kontinentální Čínu. S ohledem na skutečnost, že až tři čtvrtiny objemu přepravovaných surovin a produkce je realizováno námořními cestami, je pro ČLR strategicky rozhodujícím zájmem ovládnout tyto zásobovací trasy a nepřipustit jejich narušení. Tomu odpovídá i růst výdajů na obranu a důraz kladený na rozvoj schopností válečného námořnictva ČLOA.
AMN AL-CHÁRIDŽI
Analýza krídla externých operácií Islamského štátu
Článok analyzuje skupinu Amn al-Cháridži, krídlo externých operácií tzv. Islamského štátu, pričom popisuje jej pozíciu v rámci celej organizácie, štruktúru skupiny, jej velenie na viacerých úrovniach, stratégiu plánovania útokov a formu komunikácie medzi jej príslušníkmi. Autor sa snaží demonštrovať prepojenosť medzi veľkými, smrteľnejšími útokmi posledných rokov s menšími, vo všeobecnosti neúspešnými útokmi osamelých aktérov; táto prepojenosť zároveň nie je náhodná, ale je výsledkom stratégie džihádu Islamského štátu, ktorá má zakryť plánovanie väčších útokov množstvom menších.
AKTIVITY AL-KÁIDY NA ARABSKÉM POLOOSTROVĚ A TZV. ISLÁMSKÉHO STÁTU V RÁMCI JEMENSKÉHO KONFLIKTU
Práce komparuje aktivity dvou saláfistických džihádistických skupin, Al-Káidy na Arabském poloostrově a tzv. Islámského státu, v prostředí občanské války v Jemenu. Vymezené období sběru dat je od počátku ledna 2015 do konce března 2017. Autor porovnává aktivity obou skupin ve čtyřech parametrech – násilných akcích, kontrole teritoria a zajišťování služeb, získávání zdrojů a mediální aktivitě. Autor také nastiňuje další zásadní vlivy na výsledek soupeření a jeho možné implikace pro konflikt v Jemenu i globální saláfisticko-džihádistické soupeření.
POŽADAVKY NA BUDOUCÍ VOJENSKÉ ROBOTY PODPORUJÍCÍ MOBILITU
Text se zabývá úkoly, které se vztahují k ženijní podpoře pohybu, současnými požadavky na vojenské roboty a jejich budoucí aplikaci v rámci opatření podpory pohybu. Výsledkem tohoto textu je vyhodnocení požadavků na ženijní prostředky určené k podpoře pohybu a analýzu jednotlivých ženijních opatření z pohledu jejich realizace vojenskými roboty v budoucích operacích. Znalosti získané studiem vědecké a odborné literatury byly vyhodnoceny metodami analýzy a dedukce. Vědecké metody indukce a syntézy byly využity pro identifikaci možné budoucí aplikace vojenských robotů a pro sumarizaci dílčích závěrů. Informace, které se zabývají požadavky na ženijní prostředky podporující pohyb byly nashromážděny prostřednictvím metody strukturovaných rozhovorů s vybranými experty. Text poskytuje obecný náhled na téma robotizace ženijních opatření, vztahujících se k podpoře pohybu a požadavkům na vojenské roboty. Dále zprostředkovává náhled na budoucí realizaci ženijních opatření na podporu pohybu a může také posloužit jako vodítko pro zvažování možných investic v rámci Ženijního vojska Armády České republiky.
SEKURITIZACE MEXICKÉHO ČLENSTVÍ V UNII JIHOAMERICKÝCH NÁRODŮ
Tento článek zkoumá otázku, jakým způsobem existence integračního uskupení Unie jihoamerických národů (UNASUR) a jeho orgánu ve věcech bezpečnosti a obrany Jihoamerické bezpečnostní rady (CDS) kvalitativně ovlivnila povahu regionálně bezpečnostního komplexu Latinské Ameriky (LA). Konkrétně je zjišťováno, jaký dopad má mexické členství v UNASURu na koherenci tohoto regionálně bezpečnostního komplexu. Článek vysvětluje a následně dokládá diskurzivní analýzou vyjádření vůdčích politických reprezentantů země, proč mexické členství v UNASURu představuje pro Brazílii sekuritizační téma. S předpokladem, že koherence určitého regionálně bezpečnostního komplexu stoupá, pokud je určité téma vnímáno jako sekuritizační všemi zúčastněnými aktéry, je také zkoumán postoj ostatních členských států UNASURu k otázce případného hlubšího zapojení Mexika do struktur organizace.
JAK MÁSLO PORÁŽÍ ZBRANĚ
Moshe YANOVSKIY, Ilia ZATCOVETSKY
Klesající podíl obrany na celkových vládních výdajích odráží základní volby týkající se funkcí státu. Hlavní hypotéza výzkumu je: klesající priorita vojenských výdajů může vést k nižší kvalitě obrany. Případová studie ukazuje, že strategie „trestu za vojenský úspěch“ snižuje motivaci důstojníků armády. Historické údaje (vojenské výdaje a nástup nové vojenské spravedlnosti) podporují hlavní hypotézu.