Obrana a strategie

Vážení čtenáři,

dovoluji si vám představit druhé číslo časopisu Obrana a strategie roku 2017, které pro vás přináší řadu atraktivních a aktuálních textů.

Na úvod je zařazen příspěvek od Ivana Prince, který se svým charakterem mírně vymyká článkům tradičně publikovaných v našem periodiku. Jedná se o velmi zajímavé memoárové propojení bezprostředních zkušeností příslušníka 1. Československého samostatného protichemického praporu, který byl nasazen ve válce v Perském zálivu v letech 1990-1991, se širším kontextem analýzy vojensko-politických aspektů výskytu otravných látek v tomto konfliktu.

Druhým v pořadí je příspěvek Jána Spišáka a Jaroslava Kolkuse, který seznamuje čtenáře s problematikou scénářů a jejich praktického využití při stanovení schopností k naplnění poslání ozbrojených sil. Použití tohoto nástroje je demonstrováno na návrhu nové Koncepce použití ozbrojených sil ČR do roku 2030 a kritické reflexi tohoto dokumentu.

Problematice koncepčních dokumentů se věnuje i článek od autorské dvojice Věra-Karin Brázová a Rafał Wiśniewski, který se zabývá významem systémového myšlení pro české a polské strategické dokumenty. Ústřední pozornost je zde zaměřena na vývoj chápání bezpečnostního systému České republiky a Polska a jeho vztahu k pojetí systémových teorií i k praxi.

Následuje dvojice článků, které se zaměřují na vazby mezi nestátními aktéry (teroristickými organizacemi) a pokročilými zbraňovými technologiemi. Text od Ladislava Kulhánka pojednává o problematice proliferace raketové techniky nasazované partyzánským způsobem boje v oblasti Blízkého východu. Článek zkoumá na jedné straně využívání těchto zbraňových systémů nestátním aktérem (Hizballáh) a jejich význam pro dosahování stanovených cílů, na druhé straně reakci státního aktéra (Stát Izrael) a jeho schopnost těmto útokům odolávat. Příspěvek, jehož autorem je David Mrva, se zabývá novým fenoménem používání bezpilotních prostředků teroristickými organizacemi. Zejména v posledních letech lze totiž identifikovat značný nárůst teroristických útoků provedených prostřednictvím těchto systémů, což představuje další výzvu pro bezpečnostní složky každého státu.

Sérii článků uzavírá text od Hany Votradovcové, který lze charakterizovat jako „review article“. Zaměřuje se totiž na analýzu a shrnutí významných západních publikací zabývajících se otázkou role a zájmů vnějších aktérů v Libyi. Cílem je poskytnout nejen ucelený náhled na soudobou úroveň poznání o zapojení jednotlivých států do probíhajícího konfliktu, ale i identifikovat možnosti pro další výzkum.

Závěrem mi dovolte, abych vám jménem svým i jménem redakční rady a všech spolupracovníků, kteří se na vydávání časopisu Obrana a strategie podílejí, poděkoval za dosavadní přízeň a popřál vám všechno nejlepší do nadcházejícího roku 2018.

Předseda redakční rady

Stáhněte si tento editorial ve formátu PDF