Články
BOSŇÁCKÝ FAKTOR V SOUČASNÉM DŽIHÁDISMU
Článek analyzuje působení a roli Bosňáků v současném džihádistickém hnutí. Dané aktivity jsou posuzovány ve třech dimenzích – domácí působení (místní radikální skupiny, rekrutování, motivace či role diaspory), aktivity na zahraničních bojištích (bojové aktivity, propaganda či podpůrné aktivity) a návrat do vlasti (násilné aktivity, deradikalizace či aktivity státních autorit). Analýza se zaměřuje na bojovníky z Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory a států s významnou bosňáckou diasporou.
PÔSOBNOSŤ TZV. ISLAMSKÉHO ŠTÁTU V LÍBYI
Príspevok pojednáva o vzostupe tzv. Islamského štátu v Líbyi, ktorý na líbyjskom území oficiálne operuje od novembra 2014. Ich prítomnosť je jedným z hlavných pilierov doktríny svetového "kalifátu", ktorého existencia a legitimita závisí nielen od uznania v oblasti Levantu. Skolabovaný líbyjský štát predstavuje bránu do Európy pre všetkých migrantov, utečencov, teroristov a radikálnych islamistov. Vzhľadom na to je IS jednoznačne obrovským bezpečnostným rizikom nielen pre samotnú Líbyu, ale aj pre celý región Severnej Afriky a Európu.
OCHRANA KULTURNÍCH PAMÁTEK V OZBROJENÝCH KONFLIKTECH
Typické motivace vedoucí k jejich ničení
Přestože problematika ochrany kulturních památek v ozbrojených konflitkech nabrala v posledních letech na významu a četnosti, lze postrádat věcnou debatu o jejich hodnotách a zejména motivacích, které aktéry k takovému druhu ničení vedou. Článek vychází ze současného stavu poznání jak v akademické či mezinárodně-právní oblasti a zaměřuje se na otázku, jaké motivace vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. Odhalené motivace jsou chápány jako teoretická vysvětlení ničení kulturních památek a na základě pěti případových studií je ověřována jejich platnost.
MEZI NATO A OSN
Strategická kultura EU a její přístup k civilně-vojenské spolupráci
Přístup Evropské unie k civilně-vojenské spolupráci v rámci řešení krizí zahrnuje dvě perspektivy. Oficiální koncept EU je vystavěn na přístupu NATO, který je spíše vojensko-centrický a podřízený dosahování vojenských cílů. Nicméně aplikace CIMIC během reakcí na krizové situace připomíná civilní přístup OSN, jenž se orientuje na podporu civilního prostředí a ochranu humanitárního prostoru. Tento článek diskutuje komplexní povahu přístupu EU k CIMIC v kontextu unijní strategické kultury.
PROBLÉM PŘIČITATELNOSTI JAKO NÁSTROJ LAWFARE
Mezinárodní právo stanoví podmínky, kdy lze přičíst jednání jednotlivce státu a dovodit mezinárodněprávní odpovědnost tohoto státu. Pokud dané podmínky naplněny nejsou, stát může popřít svou odpovědnost a toto jednání mu nelze přičíst. Problém přičitatelnosti mohou státy zneužít. Tuto problematiku zkoumá následující článek prostřednictvím konceptu lawfare popisujícího situace, kdy je mezinárodní právo zneužito jako zbraň k dosažení vojenské výhody. Článek hodnotí právní a faktické, krátkodobé a dlouhodobé možnosti a postupy, jak takovémuto jednání čelit.
VLIV USA A DALŠÍCH SPOJENCŮ NA NĚMECKOU POLITIKU
Nasazení Bundeswehru v Afghánistánu v období 2001 až 2014
Článek odpovídá na otázku, do jaké míry byl pro německou politiku a povahu nasazení Bundeswehru v Afghánistánu určující pohled na spojenecké vazby s USA a dalšími členskými státy NATO a udržení reputace spolehlivého a odpovědného spojence. Zhodnocení je prováděno na základě tří praktických případů. K posouzení výzkumného záměru autor požívá teoretický koncept logiky vhodnosti.
INFORMAČNÍ OPERACE Z POLSKÉ PERSPEKTIVY
Informační operace stále nejsou dokonale pochopeny. Pro mnohé představují jednoduše počítačové bitvy nebo psychologický boj. Hlavním cílem je popsat základní aspekty informačních operací v polském doktrinálním dokumentu, součástí je též prezentace klíčových definic a vysvětlení, jak je informační prostředí vnímáno. Autor rovněž popisuje klíčové schopnosti a techniky, které jsou informačních operací součástí.
JAK (NE)PŘEDVÍDAT BUDOUCNOST?
Rozbor několika průkopnických studií na poli české politické a bezpečnostní scénáristky
Prediktivní analýzy politiky a bezpečnosti vznikají v České republice ojediněle. Scénáře světové politiky od Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV) (2012–2017) i predikce od Evropských hodnot (2016) proto představují průkopnické počiny, které si zaslouží pozornost. Článek rozebírá všechny soubory scénářů a zaměřuje se na jejich metodologické aspekty. Závěr argumentuje, že scénáře ÚMV představují podařené prognózy, zatímco scénáře Evropských hodnot poslouží odborníkům spíše jako odstrašující případ.