Obrana a strategie

Marek DOLEJŠÍ

Článek analyzuje působení a roli Bosňáků v současném džihádistickém hnutí. Dané aktivity jsou posuzovány ve třech dimenzích – domácí působení (místní radikální skupiny, rekrutování, motivace či role diaspory), aktivity na zahraničních bojištích (bojové aktivity, propaganda či podpůrné aktivity) a návrat do vlasti (násilné aktivity, deradikalizace či aktivity státních autorit). Analýza se zaměřuje na bojovníky z Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory a států s významnou bosňáckou diasporou.

Tomáš MIČÍK, Tomáš ŠMÍD

Príspevok pojednáva o vzostupe tzv. Islamského štátu v Líbyi, ktorý na líbyjskom území oficiálne operuje od novembra 2014. Ich prítomnosť je jedným z hlavných pilierov doktríny svetového "kalifátu", ktorého existencia a legitimita závisí nielen od uznania v oblasti Levantu. Skolabovaný líbyjský štát predstavuje bránu do Európy pre všetkých migrantov, utečencov, teroristov a radikálnych islamistov. Vzhľadom na to je IS jednoznačne obrovským bezpečnostným rizikom nielen pre samotnú Líbyu, ale aj pre celý región Severnej Afriky a Európu.

Typické motivace vedoucí k jejich ničení

Eva PELIKÁNOVÁ

Přestože problematika ochrany kulturních památek v ozbrojených konflitkech nabrala v posledních letech na významu a četnosti, lze postrádat věcnou debatu o jejich hodnotách a zejména motivacích, které aktéry k takovému druhu ničení vedou. Článek vychází ze současného stavu poznání jak v akademické či mezinárodně-právní oblasti a zaměřuje se na otázku, jaké motivace vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. Odhalené motivace jsou chápány jako teoretická vysvětlení ničení kulturních památek a na základě pěti případových studií je ověřována jejich platnost.

Strategická kultura EU a její přístup k civilně-vojenské spolupráci

Agata MAZURKIEWICZ

Přístup Evropské unie k civilně-vojenské spolupráci v rámci řešení krizí zahrnuje dvě perspektivy. Oficiální koncept EU je vystavěn na přístupu NATO, který je spíše vojensko-centrický a podřízený dosahování vojenských cílů. Nicméně aplikace CIMIC během reakcí na krizové situace připomíná civilní přístup OSN, jenž se orientuje na podporu civilního prostředí a ochranu humanitárního prostoru. Tento článek diskutuje komplexní povahu přístupu EU k CIMIC v kontextu unijní strategické kultury.

Tomáš BRUNER, Martin FAIX

Mezinárodní právo stanoví podmínky, kdy lze přičíst jednání jednotlivce státu a dovodit mezinárodněprávní odpovědnost tohoto státu. Pokud dané podmínky naplněny nejsou, stát může popřít svou odpovědnost a toto jednání mu nelze přičíst. Problém přičitatelnosti mohou státy zneužít. Tuto problematiku zkoumá následující článek prostřednictvím konceptu lawfare popisujícího situace, kdy je mezinárodní právo zneužito jako zbraň k dosažení vojenské výhody. Článek hodnotí právní a faktické, krátkodobé a dlouhodobé možnosti a postupy, jak takovémuto jednání čelit.

Nasazení Bundeswehru v Afghánistánu v období 2001 až 2014

Pavel DVOŘÁK

Článek odpovídá na otázku, do jaké míry byl pro německou politiku a povahu nasazení Bundeswehru v Afghánistánu určující pohled na spojenecké vazby s USA a dalšími členskými státy NATO a udržení reputace spolehlivého a odpovědného spojence. Zhodnocení je prováděno na základě tří praktických případů. K posouzení výzkumného záměru autor požívá teoretický koncept logiky vhodnosti.

Zbigniew MODRZEJEWSKI

Informační operace stále nejsou dokonale pochopeny. Pro mnohé představují jednoduše počítačové bitvy nebo psychologický boj. Hlavním cílem je popsat základní aspekty informačních operací v polském doktrinálním dokumentu, součástí je též prezentace klíčových definic a vysvětlení, jak je informační prostředí vnímáno. Autor rovněž popisuje klíčové schopnosti a techniky, které jsou informačních operací součástí.

Rozbor několika průkopnických studií na poli české politické a bezpečnostní scénáristky

Miroslav KALOUS

Prediktivní analýzy politiky a bezpečnosti vznikají v České republice ojediněle. Scénáře světové politiky od Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV) (2012–2017) i predikce od Evropských hodnot (2016) proto představují průkopnické počiny, které si zaslouží pozornost. Článek rozebírá všechny soubory scénářů a zaměřuje se na jejich metodologické aspekty. Závěr argumentuje, že scénáře ÚMV představují podařené prognózy, zatímco scénáře Evropských hodnot poslouží odborníkům spíše jako odstrašující případ.