Články
DVĚ PROCENTA HDP NA OBRANU
Realistický závazek členských států NATO?
Nejprve jsou diskutovány výhody a nevýhody měření vojenských výdajů pomocí poměrového ukazatele jejich podílu na HDP. Následně je analyzován vývoj obranného břemene členských států v uplynulé dekádě v kontextu výdajových závazků v rámci NATO. Nejprve je tato analýza provedena za léta 2009 až 2013 ve vztahu k výdajovému závazku po summitu NATO v Bukurešti. Následně článek analyzuje vývoj podílu vojenských výdajů na HDP v letech 2014 až 2018 ve vztahu k závazku alokovat nejpozději v roce 2025 alespoň 2 % HDP na obranu.
OČEKÁVÁNÍ A REALITA NOVODOBÝCH ČESKÝCH VÁLEČNÝCH VETERÁNŮ
Relativní deprivace jako možné riziko
Jitka LAŠTOVKOVÁ, Peter BRNULA, Lukáš NOVOTNÝ
Příspěvek se zabývá tématem vnímání péče a pozornosti, kterou stát věnuje postmoderním válečným veteránům. Analýza je založena na kvalitativním paradigmatu a autoři pracují s polostrukturovanými rozhovory s 12 veterány, kteří byli v mezinárodních vojenských operacích a kteří již nejsou v aktivní službě. V souvislosti s teorií relativní deprivace se příspěvek přesouvá od tématu vlastního vnímání identity ve srovnání s ostatními veterány k přehodnocení minulosti a souvisejícímu dopadu. Na konci příspěvku se autoři zaměřují na nutnost lepší péče o tuto skupinu.
NĚMECKO A UDRŽOVÁNÍ MÍRU OSN
Změna na obzoru, nebo vše při starém?
Článek si klade za cíl prozkoumat hlavní trendy v rámci participace Německa na udržování míru OSN. Zvláštní pozornost je věnována období od roku 2014, kdy vrcholní němečtí političtí představitelé oznámili zvýšenou ochotu zintenzivnit zapojení Německa do mezinárodního dění. Z Německa coby váhavého peacekeepera se brzy poté stal nejvýznamnější evropský přispěvatel vojenských jednotek do operace OSN na udržení míru v Mali (MINUSMA). Diskutována je možnost vzniku nového trendu na poli participace Německa na udržování míru OSN.