Obrana a strategie

Vážení čtenáři,

dovolte mi představit vám druhé číslo Obrany a strategie pro rok 2019, v němž vám přinášíme tři anglicky psané odborné texty. Již na úvod se hodí zmínit, že patrně v reakci na zařazování našeho časopisu do stále prestižnějších databází dorazilo pro toto číslo do redakce poměrně vysoké množství textů. Po náročném procesu posouzení redakční radou a následném zhodnocení odbornými recenzenty pak z původně dvouciferného čísla zbyla jen vítězná trojice článků.

Než se však přesuneme k představení článků tohoto čísla, dovolte mi podělit se o dobré zprávy. V souvislosti s již zmíněnými databázemi je mi skutečným potěšením vám oznámit, že Obrana a strategie byla letos zařazena nejen do prestižní databáze The Emerging Sources Citation Index (ESCI) v rámci Web of Science od společnosti Clarivate Analytics, ale také do databáze SCOPUS. Snaha o zařazení do těchto databází provázela naše pracovní úsilí posledních několika let a máme tak upřímnou radost, že naše nasazení bylo odměněno.

Oproti předchozímu číslu, jehož obsahová skladba vycházela nemalou měrou z tématu připomínky výročí vzniku Severoatlantické aliance v roce 1949 a přistoupení České republiky v roce 1999, je letošní druhé číslo svou skladbou o poznání pestřejší. Pojďme si tedy jednotlivé příspěvky představit.

Odborný text, jímž letošní druhé číslo začíná, vypracoval Vladan Holcner a jeho hlavním tématem jsou 2 % HDP na obranu. Autor zde nejenže diskutuje klady a zápory měření výdajů na obranu prostřednictvím HDP, ale také představuje analýzu vývoje obranného břemene členských států v uplynulé dekádě v kontextu výdajových závazků v rámci NATO.

Druhý text, z pera autorského kolektivu Jitky Laštovkové, Petera Brnuly a Lukáše Novotného, zkoumá poněkud odlišnou rovinu tématu obrany a ozbrojených sil. Ve své analýze se autoři věnují problematice současných válečných veteránů a zajímá je, jak se ČR o své novodobé veterány stará.

Posledním analytickým textem tohoto čísla je příspěvek Jany Urbanovské, která se zaměřila na fungování Německa coby nejvýznamnějšího evropského přispěvatele vojenských jednotek do operace OSN na udržení míru v Mali.

Celé číslo poté uzavírá recenze od Martina Havlíka na titul Vnitřní a vnější dimenze bezpečnosti Evropské unie od autorského kolektivu Heleny Bauerové, Hany Hlaváčkové a Milana Vošty. Jde o podnětné dílo o všechny, kteří se odborně zajímají o zajišťování bezpečnosti na unijní úrovni.

Závěrem mi dovolte, abych vám jménem svým i jménem redakční rady a všech spolupracovníků, kteří se na vydávání časopisu Obrana a strategie podílejí, poděkoval za dosavadní čtenářskou a autorskou přízeň a popřál vám vše nejlepší do nového roku 2020.

Předseda redakční rady

Stáhněte si tento editorial ve formátu PDF