Obrana a strategie

Vážení čtenáři,

Toto číslo vám přináší šest článků, z nichž hned čtyři se věnují ozbrojeným konfliktům nebo související problematice. Každý z článků zaujímá svou vlastní a jistě zajímavou perspektivu. Pojďme si je představit.

Na prvním místě vám předkládáme text od autorské dvojice Kateřina Fridrichová a Adriana Ilavská. Jejich článek je příspěvkem k využívání kvantitativních metod v mezinárodních vztazích a představuje perspektivní metodologický přístup k predikci ozbrojených konfliktů. Lucia Yar je autorkou druhého článku. Známé téma boje proti tzv. Islámskému státu představuje z pozoruhodné perspektivy kurdských bojovnic a v kontextu jejich emancipačních snah. U terorismu zůstaneme i ve třetím textu. Daniel Svoboda nabízí pohled na současnou Nigérii a působení zdejší teroristické organizace Boko Haram jako možné alternativy k nigérijskému státu. Čtvrtý článek nás přenese na Blízký východ. Marek Čejka se v něm věnuje opomíjenému tématu křesťanských ozbrojených skupin v tomto regionu, jejich motivacím a také jejich konkrétnímu působení ve zdejších regionálních konfliktech. Ve stejné geografické oblasti setrváme i se studií autorů Sepehra Ghazinooryho a Javada Vaziriho, kteří pocházejí z Íránu a našim čtenářům zprostředkovávají netradiční a zajímavý pohled na vývoj íránského obranného průmyslu. Posledním článkem je inspirativní příspěvek do diskuze k tématu Aktivních záloh. Jeho autorem je Tomáš Zwiefelhofer a ve svém textu se zabývá možnostmi využívání či spíše nevyužívání civilních odborností u příslušníků AZ.

Součástí čísla je i několik recenzí odborných publikací. Antonín Novotný s Richardem Stojarem představují titul Přístupy k tvorbě bezpečnostních a obranných strategií od Josefa Procházky a Pavla Nečase, po které jistě rád sáhne nejeden expert z resortu obrany. Daniel Svoboda v následující recenzi hodnotí publikaci nazvanou Muslimské bratrstvo v současnosti od autorského tria Bureš, Čejka, Daniel, což zajisté ocení zejména ti čtenáři, které v tomto čísle zaujaly články s příbuznou tematikou. Richard Stojar s Martinem Dolečkem posoudili velmi aktuální monografii Psychologie terorismu a radikalizace, jejímž autorem je Josef Smolík. Celé číslo pak ukončuje recenze od Petra Rožňáka hodnotící publikaci Teoretické prístupy k skúmaniu bezpečnosti od autorského kolektivu pod vedením Vojtěcha Jurčáka.

Vážení čtenáři, závěrem mi dovolte vám poděkovat jménem celé redakce za vaši stálou přízeň a popřát vám do roku 2021 především pevné zdraví.

Předseda redakční rady