Obrana a strategie

Historie, organizace a vyhlídky

Kuang-Ho YEH

Vesmírné ozbrojené síly jsou vázány na státního aktéra, který vstupuje do vesmíru svobodně, usiluje o dosažení cílů ve vesmíru ve prospěch svých národních zájmů, zajišťuje ve vesmíru bezpečnost a možnosti využití vesmírné infrastruktury a realizuje vesmírnou vojenskou politiku. Jako nejstarší „vesmírná velmoc“ na světě se Německo zavázalo k trvalému budování schopností a plánování politik ve vesmírné vojenské oblasti. Tento článek se snaží poskytnout podrobný přehled o jedinečném historickém pozadí a evoluční logice Německa v oblasti vesmírných ozbrojených sil a jejich strategickém původu. Na základě zkoumání literatury a studií vztahujících se k teoriím vesmírné vojenské strategie předkládá tento příspěvek základní fakta o německém vesmírném vojenském vývoji v rámci vzájemně konstruovaného kontextu „ideality – materializace“ a osvětluje důsledky teoretických změn v německém vesmírném vojenském strategickém směřování od mírového využití a pasivní obrany k efektivní kontrole.

Komparativní studie zemí Evropské unie

Amar KHAIRI, Martin PETLACH

Studie si jako jedna z prvních klade za cíl zjistit, zda pandemie Covid-19 dopadla na proces digitalizace zemí Evropské unie. Druhým cílem bude vysvětlení, jaká je souvislost mezi digitalizací a bezpečností s ohledem na náklady na ozbrojené složky, bezpečnostními hrozbami a v neposlední řadě kvalitou vládnutí. Zatímco za pomoci hierarchických clusterů bylo zjištěno, že doba pandemie státy ještě více diverzifikovala, model s fixními efekty pak prokázal, že změny v digitalizaci byly primárně spojeny jen s efektivitou vládnutí.

Čelení hybridnímu působení v zemích V4

Josef PROCHÁZKA, Pavel VINKLER, Krisztián JÓJÁRT, Zoltán SZENES, Artur GRUSZCZAK, Matej KANDRÍK

Nová dynamika v globálním bezpečnostním prostředí doprovázená obnovením velmocenské konkurence a její dopad na bezpečnost středoevropských zemí přinesly nové výzvy, zejména v čelení hybridním hrozbám. Tento článek přináší výstupy multilaterálního výzkumu analyzujícího politiku čelení hybridnímu působení v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Cílem článku je diskutovat a vysvětlit politiky čtyř národů v rámci této oblasti a jejich složitosti. Tyto národní přístupy jsou komplexně hodnoceny ve čtyřech případových studiích a jsou diskutovány jejich hlavní společné rysy a klíčové rozdíly. Závěrem je, že ačkoli země V4 mají stejný koncepční teoretický základ, jednotlivé politiky se liší. Autoři navrhují efektivnější postup na národní úrovni a zlepšení koordinace mezi zeměmi V4.

Nárůst česko-německé obranné spolupráce

Jana URBANOVSKÁ, Antonín NOVOTNÝ

Článek zkoumá hlavní síly, které stály za nárůstem intenzity česko-německé obranné spolupráce přibližně od roku 2014. Vzestup vysvětlujeme souběhem několika faktorů: aktivizovanou rolí Německa v otázkách evropské bezpečnosti, posilněním politického rámce česko-německých vztahů a potřebou České republiky modernizovat své ozbrojené síly. Další prohloubení vztahů bylo znemožňováno nedostatečně rozvinutou spoluprací na poli obranného průmyslu. Válka na Ukrajině však tento „skleněný strop“ rozbila a česko-německá obranná spolupráce se tak posouvá na kvalitativně vyšší úroveň.

Scénáře a faktory

Moshe YANOVSKIY, Yehoshua SOCOL

Hrozba použití jaderných zbraní ze strany agresora je významným faktorem probíhající války. Také v budoucnu bude mít ukrajinská vláda (pod jakýmkoli vedením) zájem na vlastních jaderných zbraních, přinejmenším dokud bude v Rusku vládnout špatně předvídatelný autoritářský režim. Jaderné zbraně by mohly být pro Ukrajinu užitečné jak pro odstrašení, tak pro zvýšení atraktivity země jako vojenského spojence. Vzhledem k mnoha ekonomickým, politickým a právním faktorům, o nichž se v článku hovoří, je však pravděpodobnost vývoje vlastního jaderného arzenálu na Ukrajině třeba považovat za extrémně nízkou. Nepravděpodobný scénář, kdy by Ukrajina přesto mohla takové zbraně vyvinout, by vyžadoval výrazné zdokonalení politických a ekonomických institucí, riziko pro třetí země ze strany nového jaderného aktéra tak zůstává minimální.

Analýza logiky a užitočnosti prístupov využívaných k porozumeniu vojne

Samuel ŽILINČÍK, Ivo PIKNER, Jaroslav STANĚK

Podľa strategickej teórie je porozumenie charakteru vojny imperatívom pre dosiahnutie víťazstva v strategickej praxi. Tento článok identifikuje a analyzuje prístupy využívané na porozumenie vojne. Medzi tieto prístupy patrí kategorizácia, strategická analýza a historická komparácia. Teoretická analýza, obohatená o praktické príklady, naznačuje, že na získanie najhlbšieho poznania o charaktere vojny je nutné skombinovať strategickú analýzu a historickú komparáciu, no proces získavania takéhoto poznania je náročný a zdĺhavý.

Kognitivní válka a operace se sociálním dopadem

Serhii Dmytrovich MAKSYMENKO, Lidiya Mykolayevna DERKACH

Cílem článku je prozkoumat přehled historického západního vojenského myšlení o teorii války a jeho pojetí kognitivní války v současnosti, jakož i ukrajinské důkazy o účinnosti globálního odporu proti ruské invazi na Ukrajinu. Výsledky studie ukázaly, že při pochopení geneze kognitivní války v ukrajinském kontextu v letech 2014-2023, kdy je bojištěm mozek, je cílem využití sociálního dopadu a psychologických operací, neurověd a sociálního inženýrství zničit lidské myšlení, chování, společenskou a vojenskou identitu nejen Ukrajinců, ale všech globálně.

Vlastimil ŠLOUF, Martin BLAHA, Ondřej PEKAŘ, Lenka BRIZGALOVÁ, Vojtěch MÜLLNER

Článek představuje alternativní přístup ke stanovení racionálních výdajů na zajištění obrany ČR s ohledem na vývoj bohatství společnosti, které je vyjádřeno finančním hodnocením hmotných fixních aktiv. Autoři vyjadřují názor, že vládou deklarovaný závazek výdajů na obranu ve výši 2 % je politickým rozhodnutím, které nereflektuje vliv dosaženého bohatství společnosti, pravděpodobnost útoku cizí mocnosti a předpokládanou výši způsobených škod vlivem útoku. Autoři prezentují model stanovení racionálních výdajů na obranu, který je založen na modelu spravedlivé pojistky. Autoři dochází k závěru, že racionální náklady na obranu bohatství ČR by se měly pohybovat na úrovni 3,5 % až 4,2 % HDP.

The present paper presents an alternative approach to determining rational defence spending of the Czech Republic concerning the evolution of a society’s wealth, expressed in terms of the financial valuation of tangible fixed assets. The authors describe the view that the government’s stated commitment to defence spending of 2% is a political decision that does not reflect the impact of the wealth achieved by society, the likelihood of an attack by a foreign power, and the expected level of damage caused by an attack. The authors present a model for determining rational defence spending based on the fair insurance model. The authors conclude that the rational expenditure on the defence of the Czech Republic’s wealth should be between 3.5% and 4.2% of GDP.

Nástroj pro měření odolnosti ozbrojených sil ČR vůči hybridnímu působení

Vendula DIVIŠOVÁ, Libor FRANK, Vladimír BÍZIK, Antonín NOVOTNÝ

Text představuje dotazník jako nástroj měření, který napomůže zhodnotit odolnost ozbrojených sil vůči hybridnímu působení. Vychází z předem vytvořené konceptualizace odolnosti jako sestávající z národní, sociální, institucionální a psychologické dimenze a provází čtenáře operacionalizací příslušných proměnných v podobě dotazníku, který bude následně distribuován různým skupinám v rámci Armády České republiky.