Obrana a strategie

Tomáš LALKOVIČ

Článek analyzuje vliv geografie na strategie povstaleckých skupin na Srí Lance a na Filipínách. Používá konceptualizaci geografie vytvořenou Davidem Galulou a zkoumá vliv osmi rozličných geografických kategorií na strategii Tygrů osvobození tamilského Ílamu a Fronty islámského osvobození Morů. Výsledky analýzy ukazují, že v případě LTTE měly geografické podmínky ostrova silný pozitivní vliv na vojenské úspěchy skupiny, zatímco na Filipínách měla geografie tříštivý účinek a výrazně přispěla k selhání osvobozeneckého hnutí Morů.

Deset let přeshraničních střetů a vzájemných bilaterálních vztahů

Tomáš ZWIEFELHOFER

Případová studie se soustředí na posledních deset let vojenského angažmá Keni v Somálsku. Studie vychází z literatury a expertních rozhovorů s terénními výzkumníky a členy ozbrojených sil, které byly sesbírány přímo autorem. Analyzuje motivy pro intervenci, úspěchy a přešlapy, z nichž vyvozuje lekce, které intervence přinesla. Dekádu trvající intervence Keni se přetvořila do jednoho z pilířů posilování stability v regionu Afrického rohu. Vzhledem ke snižující se stabilitě regionu se nyní Keňa nachází v pozici, kdy je zodpovědná za budoucí stabilizační snahy, jakožto v současné době jediná stabilní země v region Rohu Afriky.

Budoucí výzvy týkající se jejich regulace na mezinárodní úrovni

Lujza CHRVALOVÁ

Od roku 2013 probíhají debaty o smrtících autonomních zbraňových systémech (LAWS) a přístupu k nim z hlediska mezinárodní legislativy v rámci Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW) a později od roku 2017 na platformě Skupiny vládních expertů při CCW. V návaznosti na probíhající debaty a důležitost tématu si autorka v článku klade za cíl shrnout výsledky dosažené v rámci jednání pod CCW, zejména hlavní kroky, úspěšně zvládnuté výzvy a posuny v postojích států od roku 2013, jakož i otevřené otázky při regulaci LAWS v rámci této mezinárodní úmluvy. Část článku je věnována identifikaci existujících podobných rysů zemí sdílejících společný postoj k LAWS na konferencích CCW, jakož i výzvám a možným důsledkům postavení Číny, která podporuje zákaz nasazení LAWS, nikoli však jejich výzkumu a výroby.

Teoretický rámec a důkazy z rusko-ukrajinské války

Miha ŠLEBIR

V posledních desetiletích se systémový přístup stal dominantní myšlenkovou školou teoretického chápání válčení. V rámci systémové teorie se ukázaly jako zvláště důležité poznatky teorie komplexních (adaptivních) systémů, které nám umožňují prohloubit naše chápání válečnictví tím, že čerpají z poznatků, které byly uplatněny v mnoha jiných disciplínách. Tento článek se snaží zlepšit chápání válčení a inovovat ho pomocí konceptů atraktoru a kritického přechodu. Hlavní myšlenka spočívá v tom, že degradace klíčového subsystému vede k fázovému přechodu (výraznému poklesu bojové síly), a tím k přechodu z jednoho atraktoru do jiného, tj. do alternativního relativně stabilního stavu. Teoretický rámec je podpořen případovou studií první fáze ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

Empirický test vícerozměrného konceptu „hybridu“

Vladimír BÍZIK, Dominika KOSÁROVÁ, Adam POTOČŇÁK, Richard STOJAR

Cílem článku je empiricky otestovat použití čtyř dimenzí odolnosti vůči hybridním hrozbám na konceptu hybridního působení. Článek představí případové studie hybridních operací z prostředí Izraele, USA, Francie, Tchaj-wanu, Ukrajiny a Iráku/Sýrie, které využily jednu nebo více z těchto dimenzí, přičemž jeho hlavním cílem je demonstrovat obecnou užitečnost, ale také určité empirické nedostatky čtyř-rozměrového uchopení hybridního působení. Článek nakonec představí hlavní charakteristiky konceptu hybridního působení založené na teoreticky a empiricky opodstatněných a relevantních kritériích.

Eva ŠTĚPÁNKOVÁ, Jiří RICHTER

Hlavním předmětem článku jsou metody využívané při realizaci strategické analýzy během zpracování strategických dokumentů v resortu obrany České republiky. Článek pokrývá výstupy z rozhovorů se zpracovateli těchto dokumentů. Na základě rozhovorů byla zpracována původní teorie tvorby strategických a koncepčních dokumentů pomocí metodologie zakotvené teorie. Tato nová teorie obsahuje všechny zjištěné problémy a nedostatky, jejich pravděpodobné příčiny a možná řešení a zlepšení. Teorie může sloužit jako výchozí bod pro analýzu strategického plánování v dalších organizacích.

Veronika D‘EVEREUX

Příspěvek je věnován některým otázkám práva ozbrojených konfliktů ve vztahu k ozbrojené invazi vojsk Ruské federace na Ukrajinu. Text je rozdělen do dvou částí. V první části tohoto příspěvku jde o otázky protiprávního použití síly Ruskou federací, role Rady bezpečnosti a ukrajinského výkonu práva na sebeobranu. V druhé části pak o otázky použití zakázaných prostředků a způsobů vedení boje ve vztahu k útokům na civilní obyvatelstvo. Příspěvek usiluje o zjištění, jaká konkrétní (obyčejová či smluvní) pravidla mezinárodního práva byla Ruskou federací porušena.

Matej KANDRÍK, Josef PROCHÁZKA, Alexandra PAPRČKOVÁ

Článok sa zaoberá problematikou prípravy občanov na obranu štátu. Autori považujú pripravenosť občanov za integrálnu súčasť komplexného prístupu k zabezpečovaniu obrany a formovaniu obrannej stratégie štátu. Aktuálna dynamika a predpoklady vývoja bezpečnostného prostredia podporujú požiadavky zintenzívnenia prístupu k problematike. Ambíciou článku je prispieť do odbornej diskusie o zlepšení pripravenosti a schopnosti obyvateľstva prebrať svoju zákonom definovanú úlohu pri obrane štátu v prípade potreby pri zabezpečení obrany štátu.