doi:10.3849/1802-7199

Editorial

Vážení čtenáři,

představuji vám další číslo časopisu Obrana a strategie. Mohu s potěšením konstatovat, že čtenářská i autorská obliba našeho časopisu neustále roste a tento zvyšující se zájem se odráží i na struktuře, kvalitě a jazyce příspěvků tohoto čísla. Naleznete zde nejen nadstandardní počet článků, které úspěšně prošly důkladným posouzením redakční radou a ještě důkladnějším recenzním řízením, ale i zvýšený počet textů psaných v angličtině. Právě tyto články zatraktivňují časopis také pro zahraniční čtenáře, čímž neustále narůstá jejich dopad, což zvyšuje prestiž jejich autorů a časopisu samotného.

Hned na úvod se tak můžete začíst do textu polského autora Andrzeje Piątkowského, který popisuje a hodnotí současné trendy ve vývoji výzbroje a zaměřuje se přitom na rozvoj obranyschopnosti zemí NATO. Metodologicky a analyticky náročnější článek od Jakuba Drmoly se věnuje systémové dynamice coby nástroji pro výzkum bezpečnosti. Jeho nejdůležitějším cílem je nabídnout nástroj, s jehož pomocí lze zachytit a modelovat konflikty, aktéry, hrozby a bezpečnostní koncepty novým způsobem, objevovat nové kauzality a predikovat jejich chování.

Třetí text, s názvem Kritické poznámky k současné výzkumné agendě kybernetické bezpečnosti, je od Nikoly Schmidta a vstupuje do diskuze ohledně současného sekuritizačního diskurzu v oblasti kybernetické bezpečnosti, přičemž sám autor v závěru navrhuje tři základní směry výzkumu v tomto oboru. Lze tak očekávat rozvíření diskuze nad touto problematikou nejen na stránkách Obrany a strategie, ale v celé bezpečnostní komunitě, která nutně musí brát téma kybernetické bezpečnosti stále více v potaz.

Jakýmsi historicky laděným deskriptivním počinem je následující článek, pojednávající o jaderné politice Spojených států po konci studené války, jejž lze tematicky zařadit do rámce problematiky proliferace zbraní hromadného ničení. Jeho autor Michal Smetana vymezuje systémovou změnu související s rozpadem bipolárního uspořádání světa jako impuls, v jehož důsledku se jaderná politika USA v 90. letech náhle nachází v doktrinální nejistotě a hledá nové opodstatnění své existence, které nakonec nachází v iniciativách souvisejících s šířením ZHN v regionálním kontextu.

Na Kavkaz, konkrétně do Jižní Osetie, nás v následujícím textu zavede Zinaida Shevchuk. Tato autorka se zabývá konfliktními procesy, přičemž cílem její analýzy konkrétního případu je přinést podrobnější a explicitní pojednání pro pochopení heterogenní povahy ozbrojeného konfliktu obecně.

Rozmanitost článků v tomto čísle završují dva poslední texty, které čtenáře přesunují z Kavkazu na Blízký východ. První je od Heleny Burgrové, která se zabývá otázkou bezpečnostní situace v Egyptě po svržení Mubárakovy vlády v roce 2011. Řeší zejména důsledky bezpečnostního vakua na Sinajském poloostrově, které úzce souvisí se selháním egyptských bezpečnostních složek v zajištění bezpečnosti v této oblasti. Druhý článek věnující se tomuto regionu pochází z pera Libora Kutěje, jehož příspěvek se věnuje vybraným aspektům utvářejícím podmínky pro hájitelnost hraničních linií Izraele.

Součástí čísla jsou samozřejmě také recenze aktuálních odborných publikací a informační servis.

Vážení čtenáři, závěrem mi dovolte, abych vám poděkoval za vaši stálou přízeň a podporu, a popřál vám příjemné, obohacující a inspirující čtení.


, an image opens in a new window

Předseda Redakční rady


Title in English:

-

Title in Czech:

Úvodní slovo

Type:

Editorial

Author(s):

Libor FRANK

Language:

Czech

Abstract:

-

Journal:

Obrana a strategie

Publisher:

University of Defence

ISSN:

ISSN 1214-6463 (print) and ISSN 1802-7199 (on-line)

DOI:

10.3849/1802-7199.14.2014.01.003-004

Issue:

Volume 14, Number 1 (June 2014)

Pages:

3

Received:

10 June 2014

Accepted:

10 June 2014

Published online:

15 June 2014

Created 15.6.2014 11:14:50 | read 4425x | Frank