Defence and strategy

About the Author

Author(s):	BALABÁN, Miloš, DUCHEK, Jan, STEJSKAL, Libor
Title:	Kapitoly o bezpečnosti
Place of Publishing:	Praha
Published by:	Karolinum
Year:	2007
Printed Pages:	430
ISBN:	978-80-246-1440-3

Středisko bezpečnostní politiky centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vydalo již několik publikací zabývajících se bezpečnostní problematikou. Mají své čtenáře jak mezi odborníky a úředníky státní správy, tak i v řadách laických čtenářů, které tato oblast zajímá. O to více oceňuji pokus o vytvoření komplexního díla, které pojednává o bezpečnosti ČR, dosavadních vládních krocích, úrovni bezpečnostních složek a rozšířeného bezpečnostního systému u nás.

Především si všimněme dvou kapitol, z nichž jedna uvozuje celý dokument a druhá jej ukončuje. Jde o kapitolu BEZPEČNOST – HROZBY – RIZIKA a kapitolu PROGNÓZA BEZPEČNOSTNÍ SITUACE VE SVĚTĚ V HORIZONTU ROKU 2020. Tyto kapitoly považuji za klíčové a z hlediska své osoby co by čtenáře za nejzajímavější. Přinášejí zcela nový a zatím málo popisovaný pohled na to, co je to bezpečnost, jak ji máme vnímat, co všechno patří do uvažování o bezpečnosti a koho se dotýká. Tyto kapitoly by měly být preambulí při sestavování priorit činnosti zpravodajských služeb na každý rok včetně jejich rozpočtu, měly by být rozhodující při koncepci činnosti armády, policie a Integrovaného záchranného systému, měly by ovlivnit zaměření ostatních pomocných prvků, jako jsou různé nevládní organizace, jejichž činnost je v rozličných krizových situacích nezastupitelná a stále více potřebná. Tyto dvě kapitoly odbourávají zastaralý pohled na bezpečnost jako výlučnou záležitost ministerstva vnitra, ministerstva obrany, případně dalších bezpečnostních složek. Čtenář začíná vnímat bezpečnost jako otázku dostatku energetických zdrojů, otázku sociální, ekonomickou a, jak je v textu uvedeno, otázku existenciální. Postupnými úvahami a rozšiřováním pohledu se dostáváme ke globální bezpečnosti, která má málo společného s ochranou nějakého území či státu, ale směřuje jasně k ochraně člověka, jeho životních podmínek v domově i zaměstnání, jeho svobodě a růstu, k lepší kvalitě života. V našich podmínkách, kdy ještě stále doznívá pojetí bezpečnosti jako něčeho téměř nepřátelského nebo alespoň nepříjemného a tajuplného, je toto sekularizované pojetí sekuritizace zatím nové, ale stále potřebnější, stejně jako setření hranic mezi vnější a vnitřní bezpečností.

Úvodní kapitola je zakončena pojednáním o hrozbách a rizicích. Když pominu v bezpečnostních kruzích známou polemiku o vymezení a chápání těchto dvou pojmů, považuji za důležité konstatování, že rizika i hrozby mají svoji vazbu a dnes již velmi rozšířenou dimenzi, kterou musíme opět chápat jako existenciální záležitost.

Vrátím se ještě několika slovy k závěrečné kapitole, tj. k prognóze v horizontu roku 2020. Je to tak široké téma, že by vydalo na celou knihu, a nabízí se využití mnoha pramenů, které se touto otázkou zabývají. Mohu však s klidným svědomím konstatovat, že poměrná stručnost této kapitoly není na škodu, naopak potlačení kvantity umocňuje kvalitu sdělených poznatků a poskytuje ucelenější pohled na věc. I když je kapitola rozdělena na podkapitoly nesoucí názvy důležitých celosvětových hráčů, tedy velmocí a popisu vazeb mezi nimi a možného vývoje v těchto celcích, za důležité pokládám propojení a popis aspektů ekonomiky, energetiky, zásob strategických surovin, zásob vody, klimatických změn a demografického, případně politického vývoje. Rostoucí význam některých regionů a naopak možné problémy jiných vedou k zamyšlení a přehodnocení zaběhnutých klišé o různých částech světa a měly by určovat naší zahraniční a hospodářskou politiku.

Další kapitola se věnuje dosavadní legislativě, tedy části pro čtenáře možná méně atraktivní; nicméně pro subjekty, které se setkávají např. s krizovými případy, je tato část velmi potřebná a její ucelený souhrn dává při rozhodování v různých situacích lepší možnosti rychlého a odpovědného řešení, než je vyhledávání v jednotlivých zákonech a předpisech.

Strategické bezpečnostní dokumenty jsou ještě méně záživné než předchozí kapitola, jejich vývoj jasně naznačuje těžký a obtížný přerod od starého chápání a analyzování bezpečnosti a s ní spojených dokumentů, které jsou většinou tvořeny a schvalovány na Bezpečnostní radě státu. Porovnávací tabulky Bezpečnostní strategie státu od roku 1999 do roku 2003 působí těžkopádně, mohou tak způsobit, že čtenář pouze letmo přehlédne tyto stránky; domnívám se, že autoři chtěli ukázat obtížnost této problematiky a vyzvat k větší provázanosti, pravdivosti a aktuálnosti analýz a představ jednotlivých rezortů, které strategii tvoří.

Bezpečnostní systém ČR popisuje hlavní složky, které tvoří základní pilíře naší bezpečnosti, tak jak ji dosud vnímáme. Je zajímavé, že autoři na mnoha místech celého díla již naznačují, že bezpečnost je daleko širší pojem, než jsme zvyklí vnímat, ale u výčtu a popisu základních pilířů se stále drží zaběhnutého klišé, tj. na prvním místě stojí armáda, následuje policie a zpravodajské služby, teprve v dalších nižších patrech jsou prvky Integrovaného záchranného systému, obecní policie, NGO a další. Pro čtenáře jde však o velmi přehlednou kapitolu, popis jednotlivých složek je užitečný a pro mnohé bude zcela jistě obohacující. V některých subkapitolách jsou naznačeny podněty, které by mohly vést k lepšímu strukturování jednotlivých složek, lepšímu fungování, vymezení jasné působnosti a odpovědnosti. Stejně tak podnět k lepší integraci těch „slabších“ prvků je určitou výzvou pro komplexnější zajišťování a chápání bezpečnosti.

Čtvrtá část tohoto dokumentu pojednává o mezinárodních bezpečnostních organizacích a jejich vztahu k bezpečnosti ČR. Vzhledem k tomu, že jsme zvyklí chápat a vnímat tuto oblast jako málo vztažnou k naší bezpečnosti, a přitom opak je pravdou, zasluhovala by tato kapitola možná trochu živější popis, než je pouhý suchý výčet jednotlivých organizací a jejich charakteristika. Věřím, že by se našlo více barevnějších příkladů mezinárodní spolupráce, jejich významu a dopadu na globální i teritoriální bezpečnost. Popsat vazbu mezi jednotlivými mezinárodními organizacemi je velmi těžké a někdy i nemožné. Mohl by snad pomoci určitý graf či obrázek, který by naznačil strukturu jednotlivých prvků a jejich případné vazby.
Pátá kapitola již byla představena v úvodu, šestá a poslední, uvedená jako příloha, bude jistě dobrým doplňkem pro ty čtenáře, kteří budou mít tento dokument k dispozici jako základní studijní skripta a budou potřebovat další doplňující informace.

Na závěr mi zbývá poděkovat všem autorům jednotlivých kapitol za jejich přínos pro nové pojetí bezpečnosti, který vychází ze stávajícího stavu našich bezpečnostních složek a nastiňuje nové možnosti a využití této nemalé kapacity k tomu, abychom se nejenom cítili bezpečně, ale také zažívali lepší ochranu naší existence, našich životních plánů a kvality života. Věřím, že si dokument najde své čtenáře a bude nejen žádanou pomůckou, ale také prostředkem obohacení poznání v oblasti bezpečnosti.