Defence and strategy

Kolektivní monografie šestičlenného autorského týmu z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity volně navazuje na předchozí monografii analyzující konflikty o zdroje a suroviny z roku 2010 a představuje případové studie šesti regionů z asijského a afrického kontinentu.

V první kapitole se Josef Kraus zabývá nejen historií sporu mezi Jemenem a Saudskou Arábií o ropná naleziště, ale také konfliktním potenciálem a dynamikou tohoto konfliktu. Druhá kapitola, nazvaná Afghánský surovinový potenciál a možný ozbrojený konflikt, autorů Tomáše Šmída a Josefa Krause se v souladu se zaměřením monografie zabývá potenciálním surovinovým rozměrem dlouhodobého ozbrojeného konfliktu v Afghánistánu. Tato část je slovy samotného autora Šmída „v českém prostředí bezesporu unikátní“, a to vzhledem k tomu, že se mnohovrstevnatý afghánský konflikt a jeho příčiny snaží zmapovat z hlediska nedostatku či naopak hojnosti místních surovinových zdrojů. Autoři zde představují jednotlivé relevantní vnější i vnitřní aktéry a jejich vliv na mocenskopolitickou sféru, bezpečnostní a socioekonomickou situaci v regionu a potenciál surovinových konfliktů. Unikátnost této studie lze vidět i v tom, že v textu přináší řadu informací o jednotlivých zde se vyskytujících surovinách, byť pro někoho překvapivě řadí např. minerály do kategorie vzácné kovy. Čtenář zde nalezne i informace o významu olivínu v astroesoterice či o tom, že chromované předměty často nalezneme ve vybavení koupelen nebo jako součást luxusních automobilových doplňků, tj. skutečnosti, které se běžně v textech pojednávajících o problematice bezpečnosti nenachází.

Třetí případová studie, od Petra Martinovského, se zabývá konflikty o vodní zdroje v jednom z největších mezinárodních povodí, které zahrnuje hranice deseti afrických států – povodí Nilu. Autor zde v úvodu popisuje distribuci a využití vodních zdrojů a jejich hospodářský význam pro klíčové státy regionu a následně představuje jednotlivé aktéry, jejich primární cíle i strategie k jejich dosažení. Opomenuti nejsou ani vnější aktéři jako Čínská lidová republika a Spojené státy americké se svými regionálními zájmy či Světová banka. V kapitole je rovněž popsána základní chronologie konfliktů v povodí Nilu z perspektivy posledních desetiletí, jejich důsledky i možnosti řešení.

Čtvrtá zde uvedená případová studie, autora Jiřího Suchánka, se zaměřuje na stále aktuálnější fenomén sporu o půdu v současné Čínské lidové republice. Autor se zde zabývá zejména konflikty socioekonomického původu, zmíněny jsou však i environmentální faktory a dopady, které další vývoj čínského půdního fondu může mít nejen na dynamiku ekonomického růstu ČLR, ale i na celkovou politickou stabilitu státu. Popsán je zde historický kontext využití půdních a vodních zdrojů v čínské civilizaci, hlavní faktory ohrožující čínský půdní fond a jeho udržitelné využívání a současné konflikty spojené s tímto fenoménem. V závěru se objevuje i predikce dalšího vývoje konfliktů o půdu a modely řešení, kterými se čínská vláda snaží potlačovat konfliktní potenciál půdních hrozeb socioekonomického i environmentálního charakteru.

Pátá kapitola, od Bronislava Bechyňského, analyzuje konflikt o coltan v Demokratické republice Kongo. Tento dlouhodobý konflikt je díky občasné mediální pozornosti, spojené s širokým využitím coltanu v elektronických výrobcích denního použití, znám i české veřejnosti; jeho příčiny a aktéři i celková dynamika konfliktu však již tak známa není. Autor zde proto pro pochopení tohoto rozsáhlého a komplikovaného fenoménu uvádí klíčové faktory, jako jsou permanentní slabost státních struktur a velká etnická heterogenita v jednom z nejrozlehlejších států afrického kontinentu i světa. I zde jsou charakterizováni hlavní státní i nestátní aktéři, včetně nejvýznamnějších povstaleckých skupin, které často sehrávají roli proxies pro zájmy sousedících států a popsány jsou i kontrolní mechanismy, které v rámci několika programů pod patronací OSN mají za cíl omezit ilegální těžbu a export zdejších surovin.

Poslední případová studie této publikace jí dodává mezinárodní dimenzi, neboť je napsána ve slovenském jazyce a její autor Michal Rajdík se zde zabývá málo frekventovaným tématem konfliktů o vzácné dřevo v Myanmaru. I v tomto případě je struktura textu podobná ostatním kapitolám, popsáni jsou hlavní aktéři a jejich strategie, dynamika konfliktu i modely řešení.

Monografii Přírodní zdroje a ozbrojené konflikty – aktuální trendy lze pozitivně ocenit, a to i díky podobné struktuře případových studií, které navzdory rozdílným zkušenostem i přístupům jednotlivých autorů podávají zajímavý, přehledný a konzistentní text, byť některé detaily mohly být ještě editory sladěny (např. rozdílné použití zkratek či symbolů pro USD). Ačkoliv lze snad polemizovat s poněkud ambiciózním hodnocením publikace v anotaci na poslední straně jako neocenitelné pomůcky pro orientaci v současném světě, lze souhlasit s dalším zde uvedeným názorem, že své využití tato monografie nalezne u akademických pracovníků, politiků, novinářů a studentů věnujících se bezpečnosti či mezinárodním vztahům.