Defence and strategy

Tuto tradiční konferenci zaštítil místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí SR Miroslav Lajčák a ministr obrany SR Martin Glváč. Společně s Katedrou bezpečnostních študií UMB se na celé konferenci podílela také další pracoviště. Konkrétně se jednalo o Akadémii ozbrojených síl Gen. M. R. Štefánika v Liptovskom Mikuláši, Univerzitu obrany v Brně, Západočeskou univerzitu v Plzni, National Aviation University v Kyjevě, Vyšší školu bezpečnosti Apeiron v Krakově a Vysokou školu ekonomickou v Praze. Nepřekvapí proto, že i vědecký výbor samotné konference se skládal z předních odborníků na nejrůznější oblasti bezpečnosti, kteří zastupovali celkem 14 akademických a bezpečnostních pracovišť.

Plenární jednání se konalo 12. února, v Aule Fakulty politických vied a medzinárodných vzťahov. Po slavnostním zahájení, kterého se ujala rektorka Univerzity Mateja Bela Beáta Kosová a děkan FPVaMV UMB Ján Koper, se k obecným bezpečnostním tématům vyjádřili Manuel Korček, ředitel Odboru bezpečnostní politiky MZVaEZ SR, a také Ivo Samson, ředitel Inštitútu bezpečnostných a obranných štúdií. Všichni vystupující zmínili potřebu kooperace a symbiózy mezi bezpečnostní teorií a praxí. Manuel Korček mj. připomněl, že na letošní rok připadají dvě významná výročí vztahující se k bezpečnostním událostem minulého století, konkrétně vypuknutí první světové války (1914) a Slovenského národního povstání (1944).

Po úvodním bloku následoval první panel, který se zaměřil na budoucnost NATO ze středoevropské perspektivy. V tomto panelu své příspěvky přednesli Jana Lasicová, Peter Spilý a Jaroslav Naď. Všechny příspěvky se věnovaly roli států V4 ve vztahu k NATO, reflektovaly minulé milníky, ale i budoucnost této organizace, což zmínil především Jaroslav Naď, který se věnoval očekáváním před summitem NATO v tomto roce v Londýně.

Odpolední blok, který moderoval Jaroslav Ušiak, se věnoval nadmíru aktuálnímu tématu kybernetické bezpečnosti. V tomto bloku tak vystoupil Martin Bastl, který upozornil na nové trendy v této značně dynamické bezpečnostní oblasti, upozornil na vývoj tzv. PC kriminality od 90. let 20. století, kdy lze vysledovat větší míru profesionality, koordinovanosti a kooperace jednotlivých hacktivistických uskupení. V jeho vystoupení zazněly i obavy z hlediska nejednotné legislativy a utváření specializovaných národních kybernetických jednotek, které se mohou věnovat sofistikovaným dlouhodobým útokům na vybraná zařízení a sítě. Další vystupující byla Jana Drutarovská, která se zaměřila na Bitcoin, což je virtuální platební jednotka charakteristická naprostou decentralizací a nenavázáním na národní stát. Její ekonomický příspěvek upozornil především na možná spekulativní nebezpečí plynoucí jak z této měny samotné, tak i vliv nejrůznějších spekulativních operací v oblasti kyberprostoru. Posledním vystupujícím tohoto bloku byl Karol Fabián, který shrnul své praktické zkušenosti z krizového managementu, jenž se vztahuje k hrozbám vycházejícím z kyberprostoru.

Po krátké přestávce program pokračoval panelem s názvem „Transatlantický bezpečnostný priestor – skúsenosti štátov V4 ako členov NATO“. Tento blok zahájil Marion Nicolini, který mj. zmínil myšlenku vztahující se ke státům V4, když NATO označil za určitý „multiplikátor moci“, který svým specifickým způsobem může zvýšit význam i moc jednotlivých států, včetně Slovenské republiky, České republiky, Polska i Maďarska. Dalším vystupujícím byl pracovník Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany v Brně Lukáš Dyčka, který precizně shrnul problematiku zpracování koncepčních dokumentů v resortu obrany v ČR. Tento příspěvek shrnul pozitiva i obtíže tvorby jednotlivých strategických dokumentů v ČR. To se setkalo s ohlasem i v řadách posluchačů, což bylo patrné v diskusi po skončení tohoto panelu. Poslední příspěvek přednesl Tomasz Dukiewicz, který se zaměřil na bezpečnost a informační kontext v militárních prostředích. Závěrečný blok se týkal teoretických a metodologických aspektů výzkumu bezpečnosti. Zde zazněly příspěvky teoretičtějšího charakteru, které však jako by rámovaly jednání následujícího dne. První den této již tradiční mezinárodní konference byl zakončen společenským večerem, kde byla ryze neformálně řešena bezpečnostní témata či jednotlivé poznatky z konkrétních bezpečnostních pracovišť.

Jednání druhého dne této konference byla koncipována do čtyř paralelních sekcí, které probíhaly v přednáškových místnostech na FPVaMV UMB. Tyto sekce se týkaly mj. problémů krizového managementu, metodik, projektování a řešení problémů v bezpečnostních složkách, terorismu, regionální sektorové bezpečnosti a postsovětskému prostoru. V jednotlivých sekcích vystoupilo přibližně 30 přednášejících. Druhý den byl ukončen plenárním zasedáním v Aule FPVaMV UMB.

Celé konference se zúčastnilo několik desítek předních odborníků ze Slovenska, Polska, Maďarska, České republiky i Ukrajiny.

Z konference byl připraven recenzovaný sborník. Ten vyšel ve dvou svazcích a na úctyhodných 820 stranách se v něm celkově nachází na 90 příspěvků. Dohled nad jeho uspořádáním si vzali na starost editoři Jaroslav Ušiak, Jana Lasicová a Dávid Kollár. Recenzentsky za tímto sborníkem stojí profesorské duo Oskar Krejčí a Ján Koper. Za pozornost také stojí, že kromě tištěné podoby existuje sborník i v digitální podobě, na kompaktních discích.

Je nasnadě, že jedním z hlavních přínosů této konference je soustředění mnoha odborníků na jednom místě a tedy poskytnutí možnosti vyslechnout si četné příspěvky z rozmanitých odvětví bezpečnostní oblasti. Co je ale dalším velmi příjemným aspektem konference, to je příležitost pohovořit o probíraných tématech s jednotlivými vystupujícími osobně. Samotné prezentace tak mnohdy posloužily coby odrazové můstky k dalším – a nutno dodat, že skutečně nosným – tématům, na jejichž základě následně vyrostla nejedna podnětná debata. Rozhodně tak docházelo k zajímavým a inspirativním setkáním, což ovšem není žádným překvapením už jen pro samotnou povahu Bezpečnostného fóra, kdy dochází ke střetu dvou světů: nejen bezpečnostní teorie, ale i její praxe.

Ke kvalitě akce také nemalým dílem přispělo perfektní organizační zajištění. Drobné nedostatky typu malé prodlevy při zahájení panelu tak lze přičíst daleko spíše neformálním rozhovorům některých účastníků nad šálkem kávy či podobným maličkostem, jež lze bez problémů přehlédnout. Pořadatelský tým nicméně po celou dobu odváděl svoji práci na výbornou, což bylo patrné nejen z přípravy sborníku, jenž byl uspořádán již v době příjezdu účastníků, či stabilního technického zázemí, ale také ze zajišťování kvalitní péče o přednášející.

Závěrem snad už pouze zbývá konstatovat, že šlo v mnoha ohledech o obohacující a nepochybně také příjemný zážitek, který dává tušit, že VII. ročník Bezpečnostného fóra nebyl zdaleka jeho posledním.